Takovou tmu jako na Vysočině neviděl Jiří Grygar nikde jinde v Evropě

20. červenec 2017
Jiří Grygar

Každý rok pořádá Jihlavská astronomická společnost pro mladé nadšence, kteří chtějí pozorovat noční oblohu, Astronomický tábor. Pokud nebe nezakryjí mraky, budou mít mladí astronomové štěstí – obloha na některých místech Vysočiny totiž poskytuje pro pozorování hvězd skvělé podmínky.

Astronom Jiří Grygar náš kraj mnohokrát projel na kole a může porovnávat. Našel u nás místa, kde je nejmenší světelné znečištění. Kde tedy doporučuje zvednout hlavu k nebi?

„Dlouho jsem neviděl takovou tmu, jako v Lísku na Bystřicku, tam je to naprosto úžasné. Myslím si, že za několik posledních roků, co jsem projížděl Evropu, tohle byla nejlepší tma, kterou jsem zažil,“ chválí vysočinské nebe.

I Česká astronomická společnost, která má sekci pro temné nebe, se v této oblasti schází, blízko Vojtěchova a Lísku, říká Jiří Grygar. „Mívají každý rok setkání tmavé oblohy, a tam přijedou se svými dalekohledy a radují se z toho, jaká je na Vysočině ještě pořád tma.“

Od půlnoci je úplná tma

Nejkrásnější oblohu s nejlepšími podmínkami pro pozorování hvězd viděl Jiří Grygar na argentinských pláních, kde na observatořích pracují i čeští vědci. Evropa má silné světelné znečištění, takže za každé místo, odkud je vidět na nebe, jsou vědci vděční. „Tady v těch malých vesnicích se o půlnoci zhasíná, co lepšího si můžete přát, když chcete pozorovat oblohu.“

V našem kraji se mladí lidé o hvězdnou oblohu a vědu zajímají, astronomické kroužky a společnosti jsou na několika místech. Akademie věd spolupracuje s mladými z Jimramova a Bystřice a díky osobnosti Miloše Podařila zejména s Jihlavskou astronomickou společností. „Když tady uspořádáme nějaké vědecké konference nebo i přednášky pro veřejnost, vždycky je všechno perfektně nachystané, můžeme se spolehnout,“ říká Jiří Grygar.

Přednášku měl i na minulých ročnících astronomického tábora a líbí se mu i myšlenka samotná. „Myslím, že dneska zejména městské děti nevidí oblohu vůbec, protože ve městech je přezářeno a pro mnohé z nich je to úplný zážitek, že konečně vidí, že na obloze jsou i nějaké hvězdy, nejen slunce a měsíc.“

Jezdí na kole od hvězdárny ke hvězdárně

Jiří Grygar je ročník 1936, ale stále jezdí na kole velmi dlouhé vzdálenosti v obtížném terénu. S kolegy vyráží na turné po hvězdárnách. „My jsme to loni jeli z Valašského Meziříčí až na Vysočinu. Byli jsme na Blatinách u Sněžného a to byl pěkný kopec a ještě navíc pršelo, takže to byla hodně těžká etapa. Pak jsme přijeli přes Zelenou horu přímo do hvězdárny ve Žďáru, kterou nám otevřeli, takže jsme i viděli, jak funguje. A potom jsme pokračovali na Drásov, což je u Brna,“ vypráví zdatný cyklista.

A jak se udržuje osmdesátník v kondici? „No, pořád jezdím na tom kole,“ směje se Jiří Grygar.

autor: dak

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.