V jednáních o Karabachu prý nastal ,významný pokrok'
Náhorní Karabach, oblast dlouholetých sporů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, se opět dostal na pořad diplomatických jednání. V neděli se v Mnichově sešli prezident Ázerbájdžánu Ilcham Alijev a jeho arménský protějšek Serž Sarkisjan.
Prezident Alijev přitom před jednáními v sobotu varoval, že v oblasti použije vojenskou sílu, pokud rozhovory nepřinesou žádný výsledek. K dohodě vyzvaly oba vůdce už v červenci letošního roku Spojené státy, Francie a Rusko na závěr summitu G8 v Itálii.
Účastníci setkání v neděli večer prohlásili, že se jim podařilo dosáhnout v jednáních významného pokroku, a projevili ochotu v nich pokračovat. Datum dalších rozhovorů ale zatím oznámeno nebylo.
Libor Kukal, vedoucí ruské redakce Českého rozhlasu 7 Rádio Praha, za jediný výsledek nedělních jednání považuje to, že se ,snad' zabránilo eskalaci arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Nemyslí si ale, že jednání obě strany posunulo k mírové dohodě. Řekl to ve vysílání Rádia Česko.
Nejnovější prohloubení letitého konfliktu dává Kukal do souvislosti s určitým sbližováním Arménie a Turecka. Obě země totiž minulý měsíc navázaly diplomatické styky.
"A je třeba říct, že Turecko je tradiční spojenec Ázerbájdžánu a tradičně v tomto konfliktu podporoval Ázerbájdžán. A když ázerbájdžánské vedení vidělo, že Turecko se částečně přiklání na stranu Arménie, tak začalo být poměrně značně nervózní," vysvětlil Libor Kukal.
Válka o Náhorní Karabach začala v roce 1988 a naplno se rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, ale spadající pod Ázerbájdžán, připojit ke svému státu. Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu. Ozbrojený konflikt v letech 1988-1994 si údajně vyžádal 30.000 mrtvých.
Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu. V polovině 90. let se podařilo uzavřít příměří, které trvá dodnes. Po celou dobu probíhají na různých úrovních mírová jednání, zatím ale bezvýsledná.
