Desetitisíce lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, strávily noc na ulici. Osmdesát pět procent všech budov totiž bylo zničeno, k dispozici nejsou ani žádné stany a pokrývky. V oblasti přitom mrzne. Chybí i lékaři a zdravotnický materiál, obyvatelé zasažené tibetské autonomní prefektury Jü-šu, kteří byli zranění, musí doslova na ulici čekat na pomoc.

Ústřední vláda už z pohotovostních fondů uvolnila v přepočtu zhruba půl miliardy korun, prezident Chu Ťin-tao také nařídil vyslat na místo neštěstí dalších pět tisíc vojáků a záchranářů. Ti se nyní zaměřují zejména na prohledávání sutin zřícených škol, ve kterých zahynulo nejméně 56 žáků a studentů.

Novinářům vstup zakázán

Čína zakázala přístup novinářů do zemětřesením postižené oblasti. Zprávy o situaci na místě neštěstí mohou podávat pouze zaměstnanci médií z provincie Čching-chaj. Oblast totiž obývají převážně Tibeťané a tamní kláštery jsou od nepokojů v Tibetu a sousedních provinciích v roce 2008 pod dohledem bezpečnostních sil.

Šéf propagandy vládnoucí komunistické strany vyzval šéfredaktory všech domácích médií, aby odvolali své reportéry ze zasažené oblasti. Příkaz oficiálně zdůvodňuje obavami o jejich zdraví vzhledem k pokračujícím otřesům.

Podle nejmenovaných zdrojů jsou však hlavní důvody politické a náboženské. Devadesát sedm procent obyvatel autonomní prefektury Jü-šu totiž tvoří Tibeťané a mniši z tamních klášterů se před dvěma lety zapojili do protestů proti čínské nadvládě. Od té doby jsou proto pod přísným dohledem.

Stejné opatření bylo vydáno i při zemětřesení v S´-čuanu před dvěma lety, kdy novináři nesměli do dvou tibetských prefektur. Přesto některá média odmítla toto nařízení respektovat a své novináře posílají na místo neštěstí i nyní.

Robert Mikoláš, Igor Maňour Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít