Palestinci rozhodnou, zda zasednou k přímým rozhovorům s Izraelem
Palestinská zákonodárná rada má dnes rozhodovat o požadavku Spojených států na rychlé obnovení přímých rozhovorů o mírovém procesu na Blízkém Východě. Izrael vyjadřuje ochotu jednat, ovšem bez předběžných podmínek. Na nich ale trvá palestinská samospráva.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás podle svých slov čelí tlaku, který ještě nezažil, a to ze strany administrativy Baracka Obamy, Evropské unie a generálního tajemníka OSN. Trvá totiž na tom, aby před zahájením přímých rozhovorů Izraelci potvrdili, že budoucí palestinský stát vznikne podle hranic z roku 1967, tedy na území západně od Jordánu, v pásmu Gazy a především ve Východním Jeruzalémě.
Odbornice na Blízký Východ z Asociace pro mezinárodní otázky Irena Kalhousová ve Světě o deváté.
Izrael by měl také zcela zastavit výstavbu židovských osad na palestinských územích, ta je teď do konce září pouze zmrazena. A Abbás by také chtěl, aby hranice palestinského státu střežila nezávislá třetí strana, nejlépe NATO. Některé z těchto bodů jsou ovšem pro izraelskou vládu nepřijatelné.
Přímé rozhovory mezi oběma stranami byly přerušeny v prosinci 2008 během izraelské ofenzivy v pásmu Gazy. Od letošního května americký emisar George Mitchell zprostředkovává takzvaná sbližovací jednání. Zda je v září nahradí přímé rozhovory, jak by si přál Washington, ale zůstává dál nejasné.
Ekonomická závislost
„Myslím si, že Palestinci nakonec na přímá jednání přistoupí. A to kvůli obrovskému mezinárodnímu tlaku, protože oni jsou dost ekonomicky a politicky závislí především na Spojených státech a Evropské unii,“ řekla odbornice na Blízký Východ z Asociace pro mezinárodní otázky Irena Kalhousová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přistupuje k jednáním velmi opatrně. Pokud by totiž začal přistupovat na velké kompromisy ohledně Jeruzaléma, palestinských uprchlíků nebo hranic zřejmě by se jeho koalice rozpadla.
„Ale ani Netanjahu asi není připraven zajít příliš daleko. Myslím si, že on není tím premiérem, který by se chtěl podepsat pod rozdělení Jeruzaléma s tím, že východní Jeruzalém by se měl stát budoucím Palestinským státem. Myslím, že by měl problém s evakuací většiny židovských osad na západním břehu Jordánu,“ podotkla Kalhousová.
Už někdejší izraelský premiér Ehud Olmert Palestincům nabídl, že výměnou za zachování některých z osad na západním břehu Jordánu dostanou odpovídající část území současného Izraele. „To bude naprosto nutné, protože je iluzorní myslet si, že Izrael bude chtít rušit velká města,“ řekla Kalhousová.
