König si chtěl dát odchod na párek, místo toho se přimotal do pádu. Zvyká si i na roli domestika
Všechny velké závody jel cyklista Leopold König jako lídr svého týmu. Na letošní Tour de France čeká, až se peloton dostane přes nástrahy prvního týdne do kopců, a zatím obětavě pracuje na celkového favorita, Brita Chrise Frooma.
Zvlášť dnes ho pozice domestika stála hodně sil, navíc se nevyhnul pádu pár desítek kilometrů před cílem v Amiens. „Doufám, že mě tým začne trochu šetřit,“ přeje si König.
Začátek Tour de France je hodně nervózní. Vám se pády vyhýbaly až dodneška…
Já jsem hlavně asi 50 kilometrů před pádem tahal celou dobu na špici. Když mi padla a měl jsem odpracováno, tak jsem si chtěl udělat dojezd hezký, chtěl jsem si dát takzvaně odchod na párek (smích).
Jel jsem si to své a najednou to spadlo. Lehlo přede mnou asi 50 lidí a vůbec nebyla možnost se jim vyhnout. Skončil jsem tak někomu na zádech a jsem trochu omlácený. Nebylo to ale nic hrozného, naštěstí.
Přes teplákovou soupravu pohmožděniny vidět nejsou. Jak moc jste pomlácený?
Narazil jsem si trochu záda. Doufám, že budou dobrá. Ještě večer na nich zapracujeme s fyzioterapeutem.
Padalo se už na začátku, Nacer Bouhanni odstoupil na 12. kilometru. Jak tvrdá byla dnešní etapa?
Zase další nervózní etapa. Hodně foukalo, takže jsme rozjeli terezíny. Všechny týmy byly naskládané vpředu, proto jsme museli odvést hodně práce a upřímně jsem docela unavený i teď po těch čtyřech dnech, i když nejedu na celkové umístění.
Opravdu nás to stojí hodně práce, abychom udrželi Chrise (Frooma) vpředu a abychom udrželi celý tým na bezpečných pozicích. Doufejme, že zítra bude normální počasí a bude to taková normální sprinterská etapa.
Rain, crashes and a Gorilla... check out the video summary > http://t.co/ijGVHxvM1u #TDF2015
— Le Tour de France (@letour) July 8, 2015Je to pro vás větší dřina, než když jedete sám na celkové pořadí a jezdci okolo vás se snaží, zatímco nyní jste jedním z těch prvních „použitých“?
Docela mě to bolí. I mentálně mě to unavuje. Nejsem na pozici domestika vůbec zvyklý. V těchto etapách se snažíme šetřit naše klasikáře nebo ty lidi, co jsou dobří na větru, aby v závěru byli čerství a byli po ruce Chrisovi. Proto my vrchaři odvádíme práci teď od začátku. Stojí nás to nějaké síly a lhal bych, kdybych říkal, že mě to baví (smích).
Jak se s tím hlava pere, když víte, že to důležité pro vás vrchaře přijde až ve druhém třetím týdnu a ten první už máte docela dost?
To je další věc, ze které mám relativně strach. Pokud budeme takhle pracovat, než dojedeme do velkých hor, tak to bude bolet. Doufám, že ty opravdu nervózní etapy skončily, bude lepší počasí a nebudou hrozit terezíny, vítr a takové věci. Doufám, že mě tým začne trochu šetřit.
