Soudci se nebudou soudit o dorovnání platů. Přistoupí na kompromis
Většina soudců podepisuje dohodu o kompromisním dorovnání platů, svědčí o tom informace z krajských soudů. Soudci mají dostat zpátky celkem 1,2 miliardy korun, protože jim stát chybně počítal platy. Nejvyšší soud totiž tvrdí, že měli brát až o několik tisíc korun měsíčně víc.
Místo 5 miliard doplatí stát soudcům jen 1,2 miliardy. Kompromisní náhradu ale dostane jen ten, kdo se nebude se státem soudit.
Aspoň podle předběžných informací z krajských soudů do toho nepůjde většina soudců. Ministerstvo spravedlnosti by mělo mít přibližně do středy přesné částky, které jednotliví soudci dostanou.
„Proces je takový, že mzdová účetní předloží na soudu konkrétnímu soudci návrh dorovnání platové základny za jednotlivé roky,“ vysvětluje mluvčí resortu Kateřina Hrochová.
„Pokud s tím bude souhlasit, podepíše dohodu o dorovnání, kde se zároveň vzdává toho, že by žaloval stát – respektive se zavazuje k tomu, že stáhne svoji žalobu, pokud už ji podal, zpátky.“
Soudci místo soudního řízení o dorovnání platu přistoupí na kompromis. O tématu natáčela Lenka Jansová
Ze Středočeského kraje nepřistoupí na dohodu jen čtyři soudci.
„Na dohodu nepřistoupí pouze soudkyně krajského soudu v Praze, které je již v důchodu, a to z toho důvodu, že žaluje rok 2011, kterého se dohoda vůbec netýká. Z okresních soudů ve Středočeském kraji nepřistoupí na dohodu tři soudci, a to z Mělníka a z Příbrami,“ říká mluvčí Krajského soudu v Praze Zuzana Steinerová.
Podobné je to i jinde. Třeba u Krajského soudu v Hradci Králové sice dohodu stále nepodepsalo 45 soudců, ale podle mluvčí Olgy Mičanové to není proto, že by s kompromisem nesouhlasili.
„Důvodem je zejména skutečnost, že dotyční soudci například čerpají dovolenou, jsou v pracovní neschopnosti, případně už u zdejšího soudu nepůsobí. Nicméně předpokládáme, že dohodu nakonec všichni podepíší, nebo že se počet těch, kteří dohodu nepodepíší, bude pohybovat v řádu jednotek,“ popisuje Mičanová.
Justice očekává, že podpis nepřipojí maximálně každý desátý soudce. I kvůli nim spor o výpočet platů pokračuje.
Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa totiž na konci března podal stížnost k Ústavnímu soudu. Napadá v ní průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu, které naplno odstartovalo současné vyjednávání o peníze. Na formulaci stížnosti se podílelo i ministerstvo spravedlnosti.
„Usnesení říká ano dohodě se soudci, kteří se chtějí dohodnout, ale zároveň se snaží ústavní stížností postavit najisto spornou otázku primárně pro soudce, kteří se dohodnout chtít nebudou,“ vysvětluje šéf resortu Robert Pelikán za hnutí ANO.
Dohodu s vládou podpořila také soudcovská unie. Zároveň vzkázala, že i když na ni někdo ze soudců nepřistoupí, unie mu poskytne pomoc.
