První adventní neděle připomíná, že se blíží Vánoce
Začíná adventní doba, která připomíná, že se blíží Vánoce. O první adventní neděli je čas zapálit první ze čtyř svící na adventním věnci. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce.
Slovo adventus znamená v latině příchod. Křesťané si připomínají starozákonní proroky, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše.
„Trvá čtyři týdny a někdy ta čtvrtá neděle adventní, čili ta čtvrtá svíčka, připadne na 24. prosince. Takže se může stát, že v ten samý den se slaví také narození,“ říká římskokatolický duchovní Zdeněk Jančařík.
Je první adventní neděle. Víte, že k adventu patří fialová barva, že advent je období půstu a ztišení?
K adventu v liturgii patří fialová barva. Je to barva tak trochu smuteční. „Je to proto, že bychom se měli ztišit, že bychom se měli zamyslet nad smyslem svého života, že bychom zkrátka měli jít do sebe. Proto to není období taneční, nějakých plesů a radovánek.“
A nejenom to, k adventu se pojí i určitá zdrženlivost v jídle. Postní období udělali z adventu galští křesťané. „Nám z toho postu zbylo vlastně jenom to štědrovečerní jídlo, a to je ten kapr. Ryba byla postním jídlem,“ připomíná kněz Jančařík.
Lidé dnes obvykle zapalují první svíci na adventním věnci, což nepřímo navazuje na židovskou tradici starou 2000 let - na slavení svátků světel zvaných chanuka.
„Věnec je znamením dokonalosti v tom kruhu; kruh se spojí v jednom bodě a vytváří dokonalý tvar. Jsou tam ty čtyři svíčky, které se zapalují podle těch jednotlivých nedělí a usvěcují nám ty jednotlivé týdny,“ vysvětluje duchovní.
Advent býval dobou klidu a rozjímání. Teď ho ale spíš symbolizuje stres při honbě za dárky. Adventní doba skončí se západem slunce o Štědrém večeru.
