Japonská ekonomika stagnuje. Jen však posiluje
Japonská ekonomika i nadále strádá. Svědčí o tom balík po ránu zveřejněných makroekonomických údajů. Ten na jednu stranu nabídl v meziměsíčním srovnání o desetinu nižší nezaměstnanost a dvouprocentní nárůst utrácení domácností v porovnání se stejnou situací před rokem, na tu druhou ale přišlo varování v podobě poklesu spotřebitelských cen.
Právě spotřebitelské ceny byly v prosinci meziročně nižší o dvě procenta, a to vyvolává vzpomínky na deflaci a s ní spojenou ekonomickou stagnaci v devadesátých letech. Rovněž analytik Raiffeisenbank předpovídá, že Japonsko rozhodně není po ekonomické stránce takzvaně z nejhoršího venku.
"Svědčí o tom dva ukazatele. Především míra nezaměstnanosti, která je stále poměrně vysoká. Navíc ekonomika je tak oslabené, že nemůže v současné době generovat zlepšení. Dále pak klesající spotřebitelské cen, které mají dlouhodobě tendenci klesat. Japonsko totiž zaznamenává výrazný úbytek zájmu o vlastní produkty a musí je prodávat stále levněji," řekl Michl Rádiu Česko.
Japonsko potřebuje pragmatickou vládu
Loni v srpnu se v Japonsku po 54 letech k moci dostali demokraté, kteří slibovali drastické změny, které by zabránily tomu, aby se ztracená dekáda opakovala. Podle Michla se ale zatím výrazný ekonomický pokrok v Japonsku nekoná.
"Když se podíváme na kurz japonského jenu, tak zjistíme, že jeho vývoj je spíše růstový. Ekonomicky ale rozhodně není Japonsko ozdravené. Na začátku vlády demokratů jsme mohli v Japonsku a na trzích pozorovat podobné nadšení jako při zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem. Vládu a její vliv na ekonomiku prověří až čas," domnívá se analytik Raiffeisenbank a dodává:
"Obecně je nyní zapotřebí, aby zemi vedl pragmatický lídr, který lidem vysvětlí, že krize už není a je potřeba tvrdě pracovat."
Za zmínku stojí, že v 90. letech se proti hospodářské stagnaci v Japonsku snažili bojovat s pomocí masivních hospodářských stimulů, jejichž účinek je dodnes diskutován. Podle Michla Japonci vyzkoušeli prakticky všechny stimulační nástroje s většími nebo menšími úspěchy.
"Nejprve vlády snižovaly daně, aby je poté zvýšili. Nyní je spíše důležité soustředit se na zlepšení dvou výše uvedených znepokojivých faktorů," uzavřel Michl.