Japonská ekonomika i nadále strádá. Svědčí o tom balík po ránu zveřejněných makroekonomických údajů. Ten na jednu stranu nabídl v meziměsíčním srovnání o desetinu nižší nezaměstnanost a dvouprocentní nárůst utrácení domácností v porovnání se stejnou situací před rokem, na tu druhou ale přišlo varování v podobě poklesu spotřebitelských cen.

9:40 29. ledna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Právě spotřebitelské ceny byly v prosinci meziročně nižší o dvě procenta, a to vyvolává vzpomínky na deflaci a s ní spojenou ekonomickou stagnaci v devadesátých letech. Rovněž analytik Raiffeisenbank předpovídá, že Japonsko rozhodně není po ekonomické stránce takzvaně z nejhoršího venku.

"Svědčí o tom dva ukazatele. Především míra nezaměstnanosti, která je stále poměrně vysoká. Navíc ekonomika je tak oslabené, že nemůže v současné době generovat zlepšení. Dále pak klesající spotřebitelské cen, které mají dlouhodobě tendenci klesat. Japonsko totiž zaznamenává výrazný úbytek zájmu o vlastní produkty a musí je prodávat stále levněji," řekl Michl Rádiu Česko.

Japonsko potřebuje pragmatickou vládu

Loni v srpnu se v Japonsku po 54 letech k moci dostali demokraté, kteří slibovali drastické změny, které by zabránily tomu, aby se ztracená dekáda opakovala. Podle Michla se ale zatím výrazný ekonomický pokrok v Japonsku nekoná.

"Když se podíváme na kurz japonského jenu, tak zjistíme, že jeho vývoj je spíše růstový. Ekonomicky ale rozhodně není Japonsko ozdravené. Na začátku vlády demokratů jsme mohli v Japonsku a na trzích pozorovat podobné nadšení jako při zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem. Vládu a její vliv na ekonomiku prověří až čas," domnívá se analytik Raiffeisenbank a dodává:

"Obecně je nyní zapotřebí, aby zemi vedl pragmatický lídr, který lidem vysvětlí, že krize už není a je potřeba tvrdě pracovat."

Za zmínku stojí, že v 90. letech se proti hospodářské stagnaci v Japonsku snažili bojovat s pomocí masivních hospodářských stimulů, jejichž účinek je dodnes diskutován. Podle Michla Japonci vyzkoušeli prakticky všechny stimulační nástroje s většími nebo menšími úspěchy.

"Nejprve vlády snižovaly daně, aby je poté zvýšili. Nyní je spíše důležité soustředit se na zlepšení dvou výše uvedených znepokojivých faktorů," uzavřel Michl.

Roman Chlupatý, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít