Billboard - tolerovaný vrah
Naprostá většina reklamních poutačů u silnic představuje pro šoféry výrazné bezpečnostní riziko. Kolik životů už stál benevolentní přístup Česka k reklamám u silnic, není jasné. Policejní statistiky totiž náraz do pevné překážky - jakkoliv jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí na silnících - nijak nespecifikují. Jestli šofér zemřel po nárazu do mostní konstrukce, stromu nebo právě reklamního poutače, se tedy ze statistik nehodovosti poznat nedá.
Přitom minimálně specifikace smrtonosných překážek by mohla pomoct. Díky tomu by měli lidé brojící proti reklamám (jakož i proti stromořadím nebo mostním konstrukcím bez svodidel) v rukou jasné argumenty. Takhle jen dokola opakují, že billboardy jsou v případě nehody smrtícím elementem a že odvádějí pozornost.
"Řidič potřebuje jednu až dvě sekundy, aby vyhodnotil, zda se v jeho zorném poli nachází něco, co souvisí s provozem, nebo jestli jde jen o zbytečnou reklamu," uvádí Jana Horáková, která se problematikou reklam a bezpečností provozu zabývá na ministerstvu vnitra.
"Odborné studie uvádějí, že přibližně jednu sekundu spotřebujeme na přečtení jednoho slova a na titulek čtyři sekundy. Tato doba může být při dnešním provozu doslova fatální," popisuje Jana Horáková.
Jak dlouho je tedy řidič zaměstnán něčím, co vůbec nesouvisí s provozem? Zhruba pět sekund. Na dálnici zatím jeho auto ujede skoro 200 metrů. Že je i odvádění pozornosti od dopravních značek a provozu vážnou věcí, dokazuje přístup okolních zemí.
"V Německu a v Holandsku u dálnic a rychlostních komunikací prakticky nevidíte reklamní zařízení, maximálně ty, které mají souvislost s bezpečností silničního provozu. V tomto porovnání je Česká republika totální džunglí," říká Jana Horáková.
Například jen na dálnici D1 se počet reklamních tabulí pohybuje kolem 270. Co na to zodpovědní úředníci - v případě dálnic ministerští, v případech ostatních silnic krajští nebo obecní? Až na výjimky nic.
"Velice slušně se s touto problematikou popasovali v severních a jižních Čechách. Bohužel velmi špatná situace je zejména ve velkých městech a obzvlášť v Praze," varuje Jana Horáková.
Extrémně laxní jsou k této problematice také například úředníci ze Středočeského kraje. Proč? O tom můžeme jen spekulovat.
"Mohu říct jen vlastní názor. Domnívám se, že se jedná o nerespektování mezinárodních úmluv, základních zákonů, nerespektování jakési úcty k člověku a řidiči, který by měl mít přehlednou a bezpečnou komunikaci. Do značné míry hraje roli finanční zájem reklamních agentur," uzavírá Jana Horáková.
Na co se tedy vlastně čeká? Bude to znít strašně, ale nejspíš se kvůli billboardům musí stát tragédie v rodině se šikovným právníkem, dlouhými prsty, bezedným kontem a buldočí náturou. Pak totiž vznikne exemplární případ, kterého se budou úředníci bát jako čert kříže. A pak - tipuji - billboardy zmizí.
