Biskup Václav Malý na návštěvě v Iráku
Strach. Tím žijí dnešní křesťané na území Iráku, kde převažuje zejména muslimské obyvatelstvo. Počet křesťanů v zemi stále klesá a z kdysi milionové komunity dnes zbývá necelá polovina. Řada z nich raději volí odchod. Země, která má kolem 28 milionů obyvatel, má za sebou nejen nelehkou minulost, ale i těžkou přítomnost. Je místem nepokojů a bojů, které mají za následek každodenní bezprostřední strach o život. I v posledních dnech svět znovu slyšel o útocích na křesťanské chrámy.
Myslete na nás!, vzkazují iráčtí křesťané. Mezi ně se v minulých dnech vydal předseda rady Justitia et Pax, pražský světící biskup Václav Malý. Během pobytu navštívil desítky míst po celé zemi. "Budu mluvit o tom, co jsem viděl a slyšel," řekl biskup Malý po návratu domů.
Václav Malý: „Víte, já přicházím jako člověk, jako křesťan, jako biskup. Ne jako nějaký oficiál, ne jako ten, který se baví jenom s těmi, kdo stojí v čele. Ale kterému jde o to, co nejvíce nasát tu atmosféru a co nejvíce se dozvědět. Takže jsem tam mluvil jak s biskupy různých křesťanských církví, tak i s věřícími, kteří žijí ve farnostech, ať už ve městech nebo na venkově.“
Na území Iráku působí v současnosti několik starých křesťanských církví východního ritu. Zdejší křesťané jsou často vzdělaní a ve srovnání s ostatními i zámožní. Většinové obyvatelstvo si navíc vysvětluje přítomnost amerických vojsk jako příchod křesťanů do své země. A to přispívá k další nevůli vůči této komunitě, soudí biskup Malý.
Václav Malý: „Křesťan znamená tedy: stojí na straně Ameriky a přitom to vůbec není pravda. Jednoznačně a jednohlasně jsem se setkal s tím, že oni odsuzují ten vstup Ameriky, a říkají byla to chyba a odnášíme to my.“
Zkušenost s útlakem má křesťanská komunita ale i z předchozích dějin, jak vysvětluje novinář Jan Fingerland.
Jan Fingerland: „Křesťanská přítomnost na Blízkém východě je vlastně velice stará, protože křesťanství se tam objevuje už v 1. století. Takže vlastně mnoho století před islámem. Ten se pak stal dominantní silou. A to muslimsko-křesťanské soužití bylo někdy lepší, někdy horší, ale většinou to bylo pro křesťany snesitelné. Většinou se ale jejich situace zhoršovala v době různých politických krizí. A to se bohužel stává právě teď v Iráku, kde jsou křesťané obětí politického, ale i islamistického násilí.“
I v této situaci můžeme mluvit o pronásledování křesťanů. Má ale jinou podobu, než známe například z historie naší země před rokem 1989, vysvětluje Václav Malý.
Václav Malý: „Tam jde především o ohrožení na životě. To je pro nás těžko pochopitelné. Tam jde o pronásledování jiného typu, kdy nevíte, jestli přežijete a co bude dál.“
Bezpečnostní situace se různí podle místa. Zásadně obtížná je například v hlavním městě Basře a v Mosulu.
Václav Malý: „Vůči křesťanům tam bylo spácháno už mnoho násilných činů. A já jsem sám mluvil s jedním biskupem, který byl jako rukojmí a byl přepaden. A tam by vám skoro každý křesťan, který žil v Mosulu nebo jeho okolí, řekl takovouto negativní zkušenost.“
O životě křesťanů v Iráku budeme mluvit i v nedělních Výzvách přítomnosti. Na Radiožurnálu je naladíte v neděli po 21. hodině.
