Čertův sloup

Čertův sloup odedávna přitahuje milovníky záhad a české historie. Není totiž tak úplně jasné, jaký byl původně jeho účel, ani jak je starý. O Čertově sloupu jsme si povídali s Bořivojem Nechvátalem z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, který se Vyšehradem zabývá dlouhá desetiletí. Dveře jeho pracoviště vedou přímo do Karlachových sadů, pár metrů vedle Čertova sloupu. Těžko jsme mohli najít někoho povolanějšího. Začali jsme historií...

Jak stará je nejstarší zmínka o sloupu?

Bořivoj Nechvátal: První zmínka v písemných pramenech je z roku 1609, kdy se katolický kněz ze Slavkova Zachariáš Theobald ve svém spisu Bellum hussiticum zmiňuje o tom, že na hřbitově u kostela svatého Jana Křtitele leží takzvaný Čertův sloup. Další zprávy jsou až z počátku 17. století, po roce 1620, kdy navštívil Vyšehrad saský kurfířt, je mu sloup ukazován a kurfířt o něj projevuje zájem, i když s určitým kriticismem. Zprávy potom pokračují v druhé půlce 17. století a vrcholí v období romantismu v 19. století a v novověku ve 20. století, kdy řada autorů se o něm zmiňuje ve svých topografiích Prahy a nebo přímo samostatně, hledajíce původ sloupu a vysvětlení jeho existence.

O sloupu existuje i docela známá pověst. Jak je stará?

Bořivoj Nechvátal: Nejstarší záznam pověsti pochází z roku 1700 od kanovníka vyšehradské kapituly, který sepsal dějiny Vyšehradu a vyšehradského kostela, jmenoval se Jan Florián Hammerschmidt. Uvádí barokní legendu, která je doložena v různých variantách. Vypráví o tom, jak se kněz vsadil s čertem o svou duši a ještě chtěl přispět na postavení kostela na Vyšehradě. Třikrát srazil svatý Petr čerta do benátských lagun, takže čert přišel se sloupem na Vyšehrad pozdě. Ze vzteku s ním mrštil o chrámovou střechu a rozbil ho na tři kusy. Tato legenda je doložena potom až i v 19. století.

Dokonce se prý podařilo zjistit, jak se ten ďábel jmenoval?

Bořivoj Nechvátal: Ano, ďábel se údajně jmenoval Zardan. Exorcista v Římě ďábla podrobil určitému mučení a Zardan přiznal, že ten sloup na Vyšehrad přinesl. Také se traduje, že v jednom římském kostele chybí sloup, který byl přenesen čertem na Vyšehrad, ale to jsou již přirozeně barokní pověsti a hádanky.

Opusťme nepevnou půdu báchorek a vydejme se na poněkud pevnější půdu vědeckých teorií. Co je a nebo není Čertův sloup doopravdy? Hypotéz byla v průběhu historie vyslovena celá řada...

Bořivoj Nechvátal: Existuje asi pět nebo šest možných vysvětlení, kromě té legendy, kterou konečně považujeme za legendu. Asi nejjednodušší byl názor, že sloup pochází z krypty románské baziliky sv. Petra a Pavla. Ukázalo se však, že sloup je zhotoven z žuly, granodioritu, velmi tvrdého materiálu, který nemohl být v raně románském období na stavební práce používán. Druhá verze byla, že sloup je snad časoměrným sloupem starých Slovanů. Žádné časoměrné sloupy však u nás nebyly doloženy; ani tak staré sloupy, jaké stojí od dob pravěku, jako třeba Stonehenge v Anglii a podobně. Další varianta je, že sloup mohl být snad pranýřem městečka Vyšehrad, kde býval nevěstinec, doložený v řadách článků obecního řádu, a že snad nehodné ženy byly u tohoto sloupu údajně uvazovány a mrskány. Také se uvažuje, že to byl milník římské cesty, jak o tom psal kdysi historik, stavební archeolog Píša, ale toto tvrzení není doložitelné. V Čechách nejsou doloženy římské cesty s nějakými patníky nebo sloupy. Jako další možnost se uvažuje, že snad sloup byl původně v kostele Stětí sv. Jana Křtitele. Tento dvoulodní kostel byl poničen za husitské revoluce. Potom ležel sloup na hřbitově, a teprve později byl přenesen do vyšehradského kostela; první zpráva o tom je z roku 1624. Ke kostelu, jako ke zvláštní památce, byly voděny nejrůznější návštěvy na Vyšehradě a v Praze; stalo se tak i při cestě císaře Josefa II. po Českém království. Je zpráva, že když Josef II. sloup viděl, "bojujíce proti zázrakům falešným" přikázal jej z kostela odstranit. Skutečně koncem 18. století byl sloup odstraněn, dán do předsíně a později přenesen na severní část hřbitova. Teprve až mnohem později, při novogotické přestavbě kostela, byl sloup umístěn do parku u východní branky hřbitova, kde je dodnes. Je to vlastně již páté, respektive šesté historicky doložené místo, kde byl sloup umístěn. Proto je třeba odmítnout romantické představy různých publikací typu Praga mystica, kde se uvažuje, že sloup byl jakýmsi středem Prahy; přímo se měří různé směry významných objektů v Praze ve vztahu k tomuto sloupu.Tyto údaje je třeba odmítnout jako další rozšiřování nepodložených hypotéz do starších českých dějin.

Uvažuje se také o tom, jestli tři části Čertova sloupu původně skutečně tvořily jediný kus. Nejsou to snad pozůstatky více sloupů?

Na Vyšehradě stojí a nebo stály kromě Čertova sloupu i další zajímavé kameny, z nichž některé jsou milovníky megalitů označovány za menhiry a bývají popisovány v různých tajemných souvislostech. Spisovatelka Popelka Biliánová například zaznamenala existenci dvou kamenů, přezdívaných Zkamenělé pasačky, které měly stát kdesi na svahu směrem k Podolské nemocnici. Ví o nich něco archeolog Bořivoj Nechvátal?

Takže žádné menhiry... Škoda. Mimochodem - i sám Čertův sloup stojí ve svém současném umístění v rohu Karlachových sadů teprve 120 let. Prohlédnout si ho ale můžete. I když to není pravěká památka, ale jen památka na středověké stavitelství, přesto stojí za vidění. Třeba jen pro tu pověst, která se o něm vypráví.

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2009, 22. - 28. srpna (repríza z dubna 2008).
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:24).