Dakarský deník 5 - S Alešem Lopraisem na večeři
Konvoj Rallye Dakar včera večer opět trápily bouřky a přívalové deště. Bivak v argentinském Jujuy byl během hodiny plný jezírek a potoků. Nedalo se najít moc suchých míst, kam se schovat. Kromě jídelního stanu.
Před deštěm se schováváme ve stanu, kde se na Rallye Dakar vydává jídlo, potkali jsme se s Alešem Lopraisem a můžeme teď okomentovat, co dnes bude dobrého k večeři a jak to tady na Dakaru chodí. Nejdřív jdeme k těstovinám. „Přiznám se, že mě těstoviny moc neberou, vždycky si dávám kousek masa a zeleninu.“
Je tady opravdu dlouhá fronta. To ovšem bývá na Rallye Dakar večer docela normální. „Na jídlo se všichni těší, všichni sem běží a hlavně je to velký stan, kde neprší, tak proto jsme všichni tady.“
Teď jsme nějakých 40 metrů daleko od výdeje masa. Aleš Loprais musí projít kontrolou pásku na ruce, ten má čip. „Dám si jednu houstičku a určitě půjdu do polívky. Od dětství je miluji, jsem polívkový chlap. A masíčko už je támhle, nevím jaký to je původ, necháme se překvapit. A kousek dál vidím i zeleninu, to je důležité. K pití si dám deci červeného vína a vodu.“
