Dálnice z Prahy do Bratislavy za 13 let. Do Ostravy ale až za dalších třicet
Necelých 50 kilometrů měla naše dálniční síť, když v září roku 1974 začala vysílat Zelená vlna. Další kilometry se ale stavěly a tak dopravní zpravodajství bylo stále potřebnější. A jak prozradil rozhlasový archív, tehdejší výstavba byla výrazně rychlejší než ta současná.
Prioritou byla samozřejmě dálnice D1, jejíž první kilometry se začaly stavět v roce 1967 a už 7. listopadu 1980 bylo zprovozněním úseku u Humpolce dokončeno dvousetkilometrové dálniční propojení mezi Prahou a Brnem. Ještě větší sláva se ale odehrála o den později na československém pomezí u Lanžhotu.
„Je krátce po 11. hodině. Za zvuků hudby přecházejí ze slavnostně vyzdobené tribuny členové stranické a vládní delegace na plochu dálnice. A v této chvíli předseda federální vlády přestřihl pásku na novém úseku autostrády,“ komentovali Miloš Geško a Petr Voldán dění na téměř kilometrovém mostě přes řeku Moravu.
„Dálnice mezi Prahou a Bratislavou stála 10 a půl miliardy korun a dá se projet zhruba za tři a půl hodiny. Táhne se pryč od lidských obydlí, takže obyvatelé měst a vesnic nejsou ohroženi hlukem a emisemi,“ pokračovali Miloš Geško a Petr Voldán.
Rychle jenom ze začátku
Z dnešního pohledu je neuvěřitelné, že 317 dálničních kilometrů stavěli dělníci pouhých 13 let. A do revoluce přidali ještě dalších 200. Pak začala být stavba potřebných cest složitější. Nejprve nebyly peníze, pak se výrazně zpřísnila legislativa pro stavbu silnic, takže na dálniční spojení Prahy a Ostravy jsme čekali až do 25. listopadu 2009, jak tehdy nadšeně přibližoval reportér Martin Knitl.
„Ostravsko přestalo být dálničně izolované. Jediným problémem je krátká část mezi Hladkými Životicemi a Bělotínem, kde se bude jezdit pouze po jedné straně ve čytřpruhu,“ říká Martin Knitl. A důvod tehdejší generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Alfréd Brunclík komentoval stručně. „Chyběly nám na výstavbu D47 zhruba čtyři miliardy korun.“
D47 se do historie zapíše také jako místo, kde leží tisící kilometr dálniční sítě. Byl zprovozněn v prosinci 2007 a paradoxně je to ta zvlněná část ostravské dálnice, kde teď kvůli špatnému stavu mostů nesmí jezdit nákladní auta. A proč se z D47 zprovozněním stala D1?
„D47 byla projektována ještě v době Československa, kdy byla D1 projektována na Slovensko. V roce 1993 se D1 přesměrovala v trase D47, která byla na papíře, ale je to provozně D1,“ vysvětluje Alfréd Brunclík. Z plánovaných 2170 dálničních kilometrů máme zatím jen polovinu, kompletní jsou pouze čtyři trasy z 22 a téměř se nestaví.
