Další generace už neuvidí stejný Bělověžský prales, zmizí Evropa stará dva tisíce let

18. říjen 2017

Největší audioportál na českém internetu

Rezervace vznikla v Bělověžském pralese hlavně proto, aby se tady návštěvníci mohli podívat na zubry | Foto: Viktor Daněk, Český rozhlas, Český rozhlas

V dnešním díle vědeckého dobrodružství z Bělověžského pralesa zavítáme do nejchráněnější zóny pralesa, kde platí už skoro 80 let zákaz veškeré činnosti. Provází nás redaktor Dalibor Zíta.

Bělověžský národní park je slavný díky jedné z posledních evropských populací zubrů. V poslední době se o něm také často mluví kvůli tomu, že polská vláda porušuje zákaz Evropského soudního dvora a pokračuje v zesílené těžbě dřeva i v chráněných oblastech lesa.

Do jedné části pralesa se ale motorová pila ještě nikdy nedostala. Už téměř osmdesát let je totiž v nejcennější části rezervace bezzásahová zóna, do které ani nesmí žádný návštěvník vstoupit bez akreditovaného průvodce.

„Vítejte v Evropě, jak vypadala před dvěma tisíci lety. Evropa byla tehdy pokryta pralesem a zubři žili naprosto všude,“ říká zástupce ředitelky Bělověžského národního parku Mateusz Szymura.

Bělověžský prales má rozlohu asi 152 čtverečních kilometrů. Zóna pod přísnou ochranou, kde člověk nesmí nijak zasahovat, tvoří asi třetinu. „Množství mrtvého dřeva ze stromů je poměrně velké – je to okolo čtvrtiny celkové biomasy pralesa. Mnoho lidí má pocit, že ještě neviděli tak neuklizený les,“ popisuje Szymura.

Jsou tu stromy různého stáří i velké množství malých stromků. Nejstarší stojící stromy jsou duby, mohou mít kolem 500 až 600 let. Kvůli globální změně klimatu ale podle Szymury příští generace neuvidí stejný prales. „Před šedesáti lety byla průměrná roční teplota 7° C na jihu v Krakově. Teď už je v Bialystoku.“

autoři: Dalibor Zíta , jpr

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.