"H" jako Hračka
Vodík už jednu kapitolu v dopravě napsal. Bohužel neměla správný konec - vzpomeňme na katastrofu vzducholodi Hindenburg 6. května 1937. Teď se mluví o uplatnění vodíku v dopravě pozemské - po Neratovicích začne co nevidět jezdit vodíkový autobus.
Autobus s pohonem na vodík bude jezdit k vodíkové plnicí stanici. Jak autobus, tak čerpací stanice jsou dílem lidí z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Bezpečnost vodíkových vozidel je podle jednoho z nich Luďka Janíka lepší než v případě aut jezdících na benzín nebo naftu.
"Vodík pochopitelně obsahuje mnoho energie na malý objem nebo malou hmotnost. To znamená, že nebezpečný je. Stejně je tomu však i u nafty nebo benzínu. Pokud dokonale známe vlastnosti vodíku, není problém udělat taková technická opatření, aby vozy byly zcela bezpečné. Odvážím se tvrdit, že náš vodíkový autobus i ostatní vodíková auta jsou bezpečnější než klasické benzínové vozy. Vodík je totiž velice lehký plyn, takže když dojde k průrazu nádrže, plyn se rychle dostane mimo vozidlo a je malá šance, aby nastal nějaký problém."
Autobus, který v horizontu několika týdnů začne vozit cestující po Neratovicích a okolí, má pod kapotou palivový článek, na střeše vodíkové nádrže, baterie a superkondenzátory. Interiér je standardní - tedy až na obrazovky s barevnými grafy uprostřed vozu. Díky nim cestující vidí vědcům tak trochu do kuchyně. Během zkušební jízdy jsme mluvili s dalším členem z vývojového týmu Petrem Dlouhým.
"Teď jedeme 50kilometrovou rychlostí a je dobře vidět, jak málo energie je potřeba při konstantní jízdě po rovině. Teď si autobus bere 20 až 30 kW. Používáme palivový článek s maximálním výkonem 50 kW, což hodně lidí zarazí, protože takový výkon nemají ani nejmenší auta. Na plynulou jízdu ustálenou rychlostí po rovině - to je právě lokalita, kde autobus bude provozován - výkon bohatě stačí. Ve všech ostatních režimech. jako je rozjezd a jízda do kopce. napomáhají sekundární zdroje, které jsou dobíjené při jízdě z kopce nebo brzdění."
Jak se celý systém osvědčí v praxi, budou vědci zkoumat v následujících měsících v ostrém provozu. Posléze by se také rádi dali do stavby dalšího stroje.
"V první řadě přibude několik autobusů - je mnohem jednodušší budovat infrastrukturu vzhledem k tomu, že čerpací stanice je v rámci depa. Větší rozšíření bych očekával v roce 2015 až 2020," říká Luděk Janík.
Granty související s výzkumem využití vodíku v dopravě znamenají pro Ústav jaderného výzkumu v Řeži zajímavý zdroj příjmu. V tuhle chvíli jsou náklady realizovaného výzkumu odhadovány na zhruba 85 milionů korun. Pokud by se inženýrům a doktorům z řežského ústavu podařilo vymyslet, jak vodík vyrábět rentabilně bez použití fosilních paliv a jak zajistit jeho ekonomické skladování a transport, dalo by se mluvit o epochálním úspěchu a o finálním řešení budoucnosti v dopravě.
Pojízdný autobus s high-tech vodíkovou pumpou na bahnito-štěrkovém dvorečku kdesi v Neratovicích ale zatím působí spíš jako hodně drahá hračka než jako reálný přínos k řešení víceméně patové situace s vodíkem. Na druhou stranu teď mají čeští výzkumníci stylovou možnost k odreagování se během náročného výzkumu, a tak jim snad vodíkové výpočty a bádání půjdou lépe od ruky.
