Humor by měl posvěcovat, míní katolický publicista František Schildberger

„Humor je dnes svým způsobem posvátná kráva. Nikdo nechce nahlas říci, že nemá smysl pro humor. Před sto lety měli křesťané strach, že nejsou pokrokoví, proto zdůrazňovali vědce ze svých řad. A dnes mi připadá, že je všeobecná hrůza, že bychom neměli smysl pro humor,“ uvažuje František Schildberger. „Nevím, jestli má Bůh smysl pro humor, jeho služebníci ale spíše ne.“

Pavel Kosorin čte pravidelně Bibli a důkazy o božském smyslu pro humor v ní nachází. Je přesvědčený, že stejným smyslem nadal Bůh i stvořeného člověka. „Jako protestant bych řekl, že víc humoru je u katolíků. Mám přátele na obou stranách. Vysvětluji si to tím, že katolíci mají strašně obrovskou a složitou hierarchii, která se tak hrozně bere vážně, že to přitahuje humoristy různého druhu,“ míní.

František Schildberger upozorňuje na to, že není humor jako humor: „Smát se můžeme také někomu. Směje se ale Bůh někomu? Ta otázka, co už je za hranou, je vážná. Prožili jsme nedávno Velký pátek, a při něm si určitě mnozí užili spoustu legrace. Dali Ježíšovi korunu z trní, když o sobě říkal, že je král. Humor je velice různý fenomén a může být nesmírně zlý. Humor by měl posvěcovat, ne znesvěcovat.“

Kromě symbolického posvěcení může být humor ulehčením v obtížných situacích. „Jako něco, co pohladí ty druhé, co z nich sejme tíhu situace,“ doplňuje Pavel Kosorin s tím, že jemu samému humor pomáhá lépe řešit obtížné situace v práci i neshody v manželství.

Podobným způsobem se s velkou zodpovědností papežského stolce ostatně vypořádával i papež Jan XXIII., jehož smysl pro humor je pověstný. František Schildberger přidává na závěr o svém oblíbeném světci k dobru historku: „Jednou se v těžké chvíli například modlil v kapli a najednou se mu zdálo, že na něj ze svatostánku Ježíš volá: Ale Honzíčku, zase si to tak neber, ještě jsem tady já!“