„Ideální kaplan, to je člověk, který si na nic nehrá!“
Na 11. února připadá světový den nemocných a podle církevního kalendáře také svátek Panny Marie Lurdské. V roce 1858 se zjevila Panna Maria v Lurdech a uzdravila chudou a nemocnou dívku. Od té doby jsou Lurdy symbolem uzdravení.
Péče o nemocné zaměstnává řadu lidí, o spirituální potřeby těch, kdo jsou upoutáni na lůžko, se starají nemocniční duchovní. Narážejí ovšem stále na řadu stereotypních představ, které předseda Asociace nemocničních kaplanů Vítězslav Vurst s nadsázkou shrnuje do věty: „Kaplana nepotřebuji, vždyť přece neumírám!“
Pacienti se o možnosti mluvit s kaplanem dozvídají při nástupu do nemocnice. „Na dotazníku, který všechny nemocnice mají a který s pacientem vyplňuje sestra při jeho nástupu do nemocnice, je otázka: Máte zájem o spirituální službu? Jen výjimečně někdo řekne ano,“ podotýká V. Vurst.
Klíčový je zdravotnický personál
Pokud zdravotnický personál v daném zařízení pochopí, jaké má kaplan poslání, umí jeho služby pacientům lépe nabízet. Bez ohledu na to, zda se označují za věřící nebo nevěřící. Spirituální potřeby máme totiž všichni.
„Ideální kaplan, to je člověk, který si na nic nehrá,“ říká Vítězslav Vurst a pokračuje: „Možná by měl ztělesňovat trochu toho evangelijního Plačte s plačícími, radujte se s radujícími.“
Vítězslav Vurst působí spolu s dalšími 5 lidmi jako nemocniční duchovní v pražské FN Motol. Společně se dělí o dva a půl úvazku. Od března 2008 do září 2013 se v motolské nemocnici uskutečnilo celkem 26 832 setkání s kaplany. Největší zájem byl ze strany pacientů, s duchovními chtělo mluvit také 2729 příbuzných a 2 642 lidí z personálu.
