Jak dnes svatořečený Jan Pavel II. zlepšil vztahy křesťanství s judaismem a islámem
Jan Pavel II. podnikl za svého pontifikátu řadu kroků, které se zapsaly do historie. K těm nejdůležitějším patří náprava vztahů s židy a muslimy a zahájení vzájemného dialogu, v němž dodnes pokračují jeho nástupci.
Jan Pavel II. stál v čele katolické církve 27 let, a byl tak druhým nejdéle sloužícím papežem v historii. Za tu dobu podnikl bezprecedentních 104 zahraničních cest a navštívil země, do nichž žádný papež před ním nezavítal, a mnohé z nich s cílem dosáhnout usmíření mezi křesťanstvím, judaismem a islámem.
Už rok po svém nástupu přijel v roce 1979 do Turecka. Následovala historicky první návštěva muslimského Maroka, Mali, Súdánu, Tuniska a řady dalších afrických zemí.
V roce 1986 jako první papež vstoupil do synagogy. Tehdy to bylo v Římě, ale o 14 let později navštívil i Svatou zemi a palestinská území a v Jeruzalémě také nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků. Do štěrbiny mezi dva tisíce let starými kvádry vložil lístek, na němž vyjádřil hluboký zármutek nad genocidou Židů za druhé světové války, a zašel i do památníku obětem holokaustu Jad Vašem.
I když v Jeruzalémě byl před ním už v roce 1964 Pavel VI., soucit s oběťmi nacistického vraždění slyšeli židé z úst papeže poprvé. Neméně historický krok podnikl Jan Pavel II. už o šest let dříve – navázal oficiální vztahy mezi Svatým stolcem a Státem Izrael.
V roce 2000 podnikl i první papežskou návštěvu Jordánska a Egypta, kde mimo jiné nabídl smíření koptské církvi, která se od západního křesťanství odtrhla v pátém století.
Zvlášť významná byla jeho cesta do Sýrie v roce 2001. Doprovodil ji řadou symbolických vstřícných gest a projevů, které položily základ novým vztahům s muslimy. V Damašku navštívil jako první papež mešitu, navíc v doprovodu syrského velkého muftího. Ve své řeči pak zdůraznil, že křesťané a muslimové se dlouhá staletí jen uráželi a přehlíželi, a je proto čas si odpustit a zahájit éru dialogu, vzájemné úcty a partnerské spolupráce.
To není zdaleka celý výčet papežových cest s cílem spojit věřící všech náboženství. Kromě jiného se v roce 1986 v Itálii uskutečnila historicky první společná modlitba katolíků, evangelíků a pravoslavných křesťanů s židy, muslimy, buddhisty, hinduisty, šintoisty a věřícími dalších vyznání.