Jan Bělíček: Okamžik před pádem do politického teroru

Až postupem času se ve veřejné diskuzi začalo objevovat také to, že byl generál Pinochet diktátorem, který měl na svědomí tisíce mrtvých, umučených či zmizelých lidí, převážně z řad svých politických oponentů.

Čtěte také

Jan Bělíček: Obnova vzájemnosti ve světě po lidech

Ještě nižší povědomí je u nás ovšem o existenci brazilské vojenské junty, která v této latinskoamerické zemi přišla k moci v roce 1964 a byla u vlády celých 21 let. Někteří vlivní brazilští intelektuálové – jako třeba filozof Paulo Freire, autor slavné Pedagogiky utlačovaných – utíkali před brazilskou diktaturou na konci šedesátých let právě do Chile.

Do časů brazilské diktatury se teď vrací snímek Navždy s námi, který začátkem března získal amerického Oscara za nejlepší zahraniční film. Mezinárodní úspěch filmu režiséra Waltera Sallese teď možná k tomuto temnému období dějin Brazílie připoutá pozornost i českého diváctva.

Čtěte také

Jan Bělíček: Sally Rooney a možnost lásky v nepřátelském světě

Navždy s námi pozoruje relativně poklidný život rodiny bývalého poslance Rubense Paivy, která pobývá v příjemné vilce u pláže ve městě Rio de Janeiro. Spokojené soužití rozvětvené rodiny ovšem v roce 1971 rozruší vpád armádních činitelů do rodinné vily. Rubens Paiva v ten den odešel z domu, nastoupil do přistaveného vozu a od této chvíle už ho nikdo nikdy neviděl.

Až o mnoho let později vyšlo najevo, že byl příslušníky armády brutálně mučen a zavražděn. Jeho rodina roky neúspěšně pátrala po jeho osudu a k průlomu dospěla až v devadesátých letech, kdy byl Rubens Paiva prohlášen za mrtvého.

Nutno dodat, že oceňovaný snímek není jen fikcí, ale vychází ze skutečného životního osudu Rubense Paivy, levicového politika Brazilské strany práce. V roce 1964 aktivně protestoval proti ustanovení vojenské diktatury a v dalších letech se zapojil do nelegální politické činnosti, která nakonec vedla i k jeho zatčení a zavraždění.

Čtěte také

Jan Bělíček: Frustrované lidství na pokraji zhroucení

Snímek Navždy s námi věrohodně zachycuje paranoidní atmosféru strachu, která v tehdejší Brazílii panovala, a to vše perspektivou Paivovy rodiny a rodinných příslušníků. Roli Paivovy manželky Eunice skvěle zahrála brazilská herečka Fernanda Torres. Vynikající výkony ale předvádějí i herci a herečky představující Paivovy děti, včetně syna Marcela Rubense Paiva, na základě jehož literárních vzpomínek vzniknul do velké míry scénář k tomuto filmu.

Oscarový souboj byl pro latinskoamerické diváky zadostiučiněním i z toho důvodu, že mezi dalšími nominovanými se ve stejné kategorii objevil i francouzský film Emilia Pérez. Především mexičtí diváci tento snímek obviňovali z přezíravého přístupu k reáliím jejich rodné země, který řada lidí považovala přímo za urážlivý. Snímek Navždy s námi se naopak stal dílem, které otevřeně hovoří o sdílené historii latinsko-amerického kontinentu a důležité součásti lokální identity.

Čtěte také

Jan Bělíček: Číst ve slovenštině se teď vyplatí!

Tento brazilský snímek je ale přeneseně také komentářem k naší aktuální současnosti. Mezi velké příznivce brazilské vojenské diktatury aktuálně patří třeba bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro, který momentálně čelí obvinění z toho, že se svými spolupracovníky plánoval vraždu svého politického oponenta a aktuálního brazilského prezidenta Luly da Silvy.

Bolsonaro je navíc velkým obdivovatelem a přítelem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož počínání v Bílém domě dnes s děsem sleduje celý svět. Příběh brazilského politika Rubense Paivy z oscarového snímku Navždy s námi nám tak připomíná, že hranice mezi zdánlivě poklidným životem a propadem do násilného politického teroru je velmi tenká. Nikdo před ní není imunní – ani nejslavnější demokracie světa.