Jména a počet králů, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíši, byla kodifikována až ve 12. století
Svátek Zjevení Páně, nazývaný také svátek Tří králů, odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Ve střední Evropě je to tradičně žehnání domům. Při něm se nad dveře svěcenou křídou napíší písmena K + M + B. Nejsou to ovšem počáteční písmena jmen tří králů - Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se obvykle traduje, ale zkratka latinského Christus mensionem benedicat - Kristus žehnej tomuto domu. A právě na Tři krále začíná v Rajhradu u Brna výstava, kde se o tomto obyčeji, ale zejména o původu jmen králů dozvíte víc. Jejich jména jsou totiž poprvé uvedena v biblické dějepravě Francouze Petra Comestora z 12. století.
Petr Comestor žil ve 12. století a byl kancléřem pařížské katedrální školy. Slovo comestor pochází z latinského slovesa comedere, tedy jíst. Comestorem byl ten, kdo nenasytně "spolykal" mnoho poznání a znalostí.
"Myslím si, že pro nás - a my ho proto zmiňujeme v tuto dobu - je zajímavý především tím, že byl první, kdo do oficiální náboženské literatury uvedl jména tří králů," říká vedoucí Památníku písemnictví v Rajhradu Vojan Drlík.
Petr Comestor byl také první, kdo podle Bible napsal "příručku", neboli převyprávěl biblické příběhy do podoby, která byla pro tehdejšího běžného čtenáře stravitelná.
"Normální lidé v té době raného středověku Bibli nečetli. A právě proto, aby Comestor tyto příběhy přiblížil, tak z apokryfů, čili z textů, které nebyly zařazeny do Bible, vybral jména tří králů a tímto způsobem ty tři krále v podstatě kodifikoval. Do té doby to nikde nebylo dáno, protože v evangeliích není určeno, kolik těch králů bylo. Takže Petr Comestor je vlastně otcem tří králů."
Zajímavé na celé věci je podle vedoucího Památníku písemnictví v Rajhradu Vojana Drlíka to, že část textů Petra Comestora objevili pracovníci okresního archivu v Brně-Modřicích na faře.
"Ta biblická dějeprava se samozřejmě z Francie, kde byl Petr Comestor doma, šířila po celé Evropě. K nám se dostala samozřejmě také. Existuje v různých zlomcích a rukopisech. My jsme využili toho, že kolegové udělali takovýto zajímavý nález, a přidáme k tomu další rukopis, který je v Moravské zemské knihovně, a některé další zlomky."
Největší vzácností výstavy je onen nalezený zlomek Comestorovy biblické dějepravy na Jižní Moravě, který byl mimochodem použit jako vazba knihy v 16. století.
"Zajímavé bude i ukázat to téma v celém tom rukopisu, jak se zachoval a je uchováván v Moravské zemské knihovně. Celá výstava navazuje na sérii výstav, ve kterých se věnujeme starým rukopisům nebo starým tiskům. Tato výstava tedy zapadá do této koncepce, jen samozřejmě není nijak velká, je to jen několik vitrín, ale zase je to pochopitelně zajímavé tím stářím. Každý, kdo má rád opravdu hodně staré knihy, kdo má rád gotickou minusculi, tak tyto věci tam uvidí. Možná mohu prozradit, že máme v plánu udělat větší výstavu na toto téma, kde bychom soustředili všechny zlomky této Comestorovy biblické dějepravy, které se nacházejí na našem území.
Výstava části starobylých spisů francouzského teologa Petra Comestora potrvá v Památníku písemnictví v Rajhradu na Brněnsku 14 dnů.
