Kde je ta mlha?
Každého za volantem rozčiluje něco jiného. Tedy, nejste-li šťastlivcem, kterého nerozčílí nic. V zásadě můžeme říct, že nás rozčilují 2 skupiny řidičů: hulváti a hlupáci. Jedni nás ohrožují nebezpečnou jízdou, druzí nám ztěžují život svojí neschopností myslet. Můžeme zmínit třeba ty, kteří na dálnici nevědí, že se jezdí vpravo, a nebo také ty, kteří neumí používat mlhovky a ostatní oslňují zbytečně.
Mlhová světla smíme použít pouze za snížené viditelnosti, a to za mlhy, hustého deště nebo sněžení.
"Pro tyto případy zákon ukládá povinné použití zadních světel do mlhy. Přední světla do mlhy se používají nepovinně, nebo-li doplňkově,"upozorňuje dopravní právník Jan Kněžínek.
Co je to ale snížená viditelnost?
"Je tu nejspíš větší potřeba obecného významu slov. Každý řidič asi pozná, co je to déšť, sněžení nebo hustá mlha."
Přesto zákon na sníženou viditelnost pamatuje.
"Zákon obecně definuje sníženou viditelnost jako situaci, kdy se účastníci dobře nevidí navzájem a nevidí jiné předměty nebo značky."
Vzhledem k tomu, že po našich silnicích, jak je vidět, jezdí lidé, kteří vidí naprosto rozdílně, nebylo by od věci se inspirovat u našich západních sousedů.
"Německá úprava předpokládá užití mlhových světel pouze v situaci, kdy je viditelnost nižší než 50 metrů. V tu chvíli nesmí řidič jet větší rychlostí než 50 km/h. V Německu by se tedy nemohly uplatnit podobné případy, které jsou k vidění u nás - rychlá jízda se zapnutými mlhovkami."
Pro použití mlhových světel ale platí, že za sníženou viditelnost se nepovažuje pouze tma. Budeme-li svítit mlhovkami kdy nemáme, čeká nás trest.
"Je to porušení ustanovení o osvětlení vozidla, takže kromě pokuty v blokovém řízení do 2000 korun ve správním řízení od 1500 do 2500 korun."
A nejen to. Dostaneme černý puntík.
"Za porušení paragrafu 32 o osvětlení vozidla hrozí řidiči jeden bod."
Takže nástroj na trestání těch, kteří zbytečně oslňují, tady je. Je to tedy na policii.
