Klimatizace – dobrý sluha, zlý pán
Dnes už prakticky nekoupíte nové auto bez klimatizace. Je to určitě velmi příjemná věcička, ale jako se vším i tady platí, že se musí umět používat. Stejně jako oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, obdobné je to s klimatizací. Její používání může mít na svědomí, že i v horkém létě budeme muset ulehnout s nachlazením nebo v horším případě začneme běhat k alergologovi.
Klimatizace musí v první řadě fungovat správně. A to, o co se nestaráme, zpravidla nefunguje. Bezúdržbovou klimatizaci ještě nikdo nevynalezl. „Chladící médium bychom optimálně měli nechat jednou ročně zkontrolovat, u nových vozů až po dvou letech, a potom kontrolu každoročně opakovat. V průběhu jednoho roku se totiž ztratí zhruba 15 procent chladícího média, a jakmile dojde k úbytku, kompresor klimatizace je mnohem víc zatěžován – častěji spíná, zvýší se spotřeba paliva a může dojít i k jeho poškození,“ upozorňuje Martin Volek ze servisu Bestdrive.
Jedna věc je však chladící médium a druhá čistota větracího systému. Proto je potřeba udělat i druhý krok: „Dezinfikovat výparník klimatizace a prostor, kudy proudí vzduch. Toto by se mělo dělat ideálně jednou za půl roku, protože na výparníku se vlivem změny teplot sráží vlhkost a následně dochází k množení bakterií a plísní, které jednak způsobují zápach a také mohou způsobit zdravotní problémy lidem trpícím alergiemi.“
I ke klimatizaci se můžeme chovat tak, aby naši péči potřebovala co nejméně. Můžeme to přirovnat ke klasickému autu s turbomotorem. „Pokud víte, že během deseti minut zastavíte nebo přestanete klimatizaci používat a vypnete ji zhruba pět minut před cílem cesty, v okolí výparníku dojde vlivem rozdílných teplot k odvětrání a zamezení masivnímu rozšiřování plísní.“
Při poskakování a krátkých cestách po městě je tedy lepší klimatizaci vypnout a raději si otevřít okénka, jenže právě při takovémto stylu ježdění klimatizaci často používáme k prudkému ochlazení – tím si však koledujeme. „Základní zásada je, že bychom interiér vozu neměli prudce ochlazovat, protože to s sebou může přinést riziko virózy nebo bakteriální nákazy horních cest dýchacích,“ varuje doktor Jaroslav Větvička.
Důvodem je nejen prudká změna teploty proudem vzduchu, ale klimatizace také vysušuje. „Na první rychlostní stupeň má vzduch z průduchů zhruba 4 až 5 °C a relativní vlhkost 33 procent, ale pokud při stejné teplotě nastavíte větrák na čtvrtý rychlostní stupeň, aby foukal co nejvíc, vzduch má zhruba 10 až 11 °C a relativní vlhkost stoupne na 55 procent,“ popisuje Tomáš Tichý z Normfestu.
Nastavení požadované teploty by se tedy mělo dosahovat postupně a měla by se odvíjet od teploty venku. „Při venkovní teplotě kolem 30 °C je snesitelné mít v interiéru 18 až 20 °C. Pokud jsou venkovní teploty vyšší, například přesahují 35 °C, interiér by neměl být chlazen na méně než 23 °C.“
Špatným používáním klimatizace si zaděláváme na pořádné nachlazení a záněty i v parném létě, nedostatečné čištění pak často způsobuje alergii, které se už jen těžko zbavíme.
