Kluby pro děti Awana
Awana. Tak se jmenují kluby pro děti, které nabízejí možnost, jak trávit volný čas. Určeny jsou zejména dětem ze základních škol a kromě obvyklých náplní, jakou jsou společné hry nebo soutěže, vychovávají také ke kamarádství a vzájemné úctě a to všechno na křesťanských principech. Jeden z Awana klubů je i v Karlových Varech. Právě tam se s mikrofonem pohyboval i Petr Vaďura.
Když se řekne „církev a děti“, tak si většinou představíme výuku náboženství ve škole. My se však dnes podíváme na aktivitu, která vypadá úplně jinak. Nacházíme se v Karlových Varech, v Základní škole Libušina. A jdeme se podívat na klub Awana. Vcházíme do tělocvičny. Zde je asi deset až patnáct dětí, tři dospělí a probíhá zde úplně normální hra. Jednou z vedoucích je paní Marta Velínská.
Paní Velínská, my se přesuneme z tělocvičny, protože tady bychom se neslyšeli. Co je vlastně klub Awana?
„Klub pro děti z nekřesťanského prostředí, aby se dozvěděly o Pánu Bohu. A taky aby navázaly kontakty, aby se taky něco naučily – naučit se hrát hry, naučit se prohrávat. A hlavní úkol je nést evangelium.“
Když si ale hrají s míčem, tak se o Bohu moc nedozvědí.
„To jsou tři části Awany: první část je herní – to si hrajeme. Dalších třicet minut je učební část, kdy mají svoje příručky a se svými vedoucími si pracují na svých příručkách a dostávají za to odměny ve formě nálepek. No a potom, po učební části, je část společná, kde zpíváme písně z CD – máme je namalované, barevné písně, takže děti ohromně zpívají. Pak mají vyprávění, nebo jim přibližujeme nějaký příběh z Bible, na a pak i modlitbu a vyhodnocení celé té soutěže – dostanou odměny. Na začátku se začíná hymnou, modlitbou a slibem čestnosti.“
A mohli bychom si něco z toho poslechnout?
Děti: „Slibuji hrát vždy čestnou hru a myslet na druhé víc než na sebe.“
Co to vlastně je slovo „Awana“? Co znamená?
„Počáteční písmena: ‚Boží služebník se nemá za co stydět‘ (anglicky). Chceme říct těm lidem o Pánu Bohu, a aby se dozvěděli, že taky jsou určitá pravidla pro život, takže nemusíme žít tak, jak se tady žije.“
A jsou to děti, které jsou z církve, anebo jsou úplně z nevěřícího prostředí?
„Ne, z církve jsou jenom dvě děti, naše vlastní, od nás vedoucích, jinak zbytek dětí je všecko z města, a tady ze školy.“
A jak rodiče reagují na to, že děti chodí do křesťanského klubu?
„Jenom málo rodičů brání, kteří myslí, že to jsou nějací sektáři. V létě jsme na Perninku a máme padesát dětí – tam rodiče prakticky pomáhají. A jinak se s nimi setkáváme o Vánocích, o Velikonocích, před ukončením školního roku v lese u ohně. Potom je zase na podzim potáborové sejití...“
Kolik je v republice Awana klubů?
„V republice je asi dvanáct nebo třináct klubů.“
A církevně Awanu zaštiťuje která církev?
„Církev bratrská.“
Čím je pro vás práce v Awaně?
„Chceme vidět tu radost, jak děti přijímají, jak se dozvídají, jak se ptají, jak jsou zvídavé. Jim nikdo neřekne, jak by to mělo být, ale my čteme Bibli, vyprávíme jim z toho. Chceme u nich zasít ty jiskřičky víry.“
Takže ta představa, že katechismus je nějaká nudná výuka ve škole, ta u vás vůbec neplatí?
„Ne, to vůbec neplatí.“
