Kolik stojí kilometr dálnice?
Tuto otázku si položilo ministerstvo dopravy a nechalo vypracovat studii, v níž zjistilo nákladnost naší dálniční výstavby. Samotná studie nepřinesla nic převratného - stavíme prý podle evropského průměru, i když některé úseky dálnic by prý mohly být levnější. Studie ale nabídla několik zajímavých dílčích faktů, kromě jiného i cenu za jeden dálniční kilometr. Kolik to je?
Je to přesně 161 300 000 korun. Odborníci z dopravní fakulty ČVUT vycházeli z cen staveb z let 2004 - 2006, zohlednili inflaci a další okolnosti a stanovili takzvané normativy, které budou podle ministerstva dopravy závazné při tendrech další výstavby. I když, jak doplňuje děkan fakulty a šéf týmu docent Petr Moos, náklady na jeden kilometr mostu či tunelu jsou několikanásobně vyšší.
"Mosty jsou normativně přibližně čtyřikrát dražší než hladká komunikace. Tunel může být dokonce až čtyřikrát dražší než most, což závisí na geologických podmínkách a technologickém postupu."
Jinými slovy, deset kilometrů rovné dálnice stojí stejně jako jeden kilometr tunelu, což je dáno i náročností technologií, kterými jsou tunely z bezpečnostních důvodů vybaveny. Ředitelství silnic a dálnic podle svého ředitele Alfréda Brunclíka srovnalo normativy s vysoutěženými cenami staveb z loňského roku a zjistilo, že jsou jen o zanedbatelné jedno procento vyšší. Naše ceny prý nepřekračují evropský průměr, přesto prý nelze přesně porovnat náklady na výstavbu dvou sousedních dálnic - například české D8 a navazující německé A7.
"Ráz místní krajiny je naprosto rozdílný, České středohoří naproti rovinaté krajině u Drážďan, takže ceny jsou díky mostům a tunelům daleko vyšší. Vždy se musí vzít úsek, který je srovnatelný. Ona i cena hladké komunikace se liší podle toho, jestli je ve stoupání, takže prosté porovnávání nelze provádět laicky."
Navíc v každé zemi je jinak ustanoven výkup pozemků a rozdílné jsou i možnosti ekologů, jejichž požadavky stavbu prodražují. Ale pozor! Srovnáváme takzvané vysoutěžené ceny, smlouvy se stavebními firmami se podle Brunclíka podepisují na částky vyšší.
"Pokud dochází k nečekaným nákladům, které musíme v průběhu stavby řešit, čerpáme právě z těchto rezerv. Ovšem ve srovnání smluvních a realizovaných cen jen zcela výjimečně dochází k tomu, že bychom vyčerpali celou rezervu."
Podle docenta Petra Moose ceny dálnic ovlivňuje příliš mnoho faktorů, než aby se dalo jednoznačně říct, že ty naše jsou výrazně dražší než jinde.
"Je to částečně otázka trhu, technologií, dodatečných staveb jako biokoridory apod. Jestliže toto zohledňujeme, tak cena základní stavby se jeví jako relevantní evropskému vývoji, ale s dodatečnými požadavky se objevují výchylky, kdy jsou ceny vyšší. Díky normativům už máme možnost porovnávat a věřím, že do budoucna bude vývoj cen podstatně příznivější."
Problém ale začíná už v legislativě. U nás je totiž možné odvolat se v každém stupni řízení, což samozřejmě oddaluje a následně i prodražuje dálniční výstavbu.
