Krize muže
Před časem se mi svěřila jedna moje známá, že se jí stále rozpadá její tak pracně sestavovaná sada mužů. Nejprve si myslela, že je to její neschopnosti, ale poté, kdy se sešla kvůli té věci s dalšími kamarádkami, vysvitlo, že vada je v mužích : postmoderní věk = krize muže. Našich (mužských) schopností prý obecně ubývá.....začíná zamyšlení Ondřeje Vaculíka.
Ten, který ještě před časem ji dokázal krásně milovat, ve společnosti byl zábavný a večeři zaplatil vždy s úsměvem, dnes je bez peněz, strašně nudný a...
...takže o jeho někdejší tři schopnosti musí se nyní dělit čtyři muži. Mě si nakonec považuje nejvíc, protože jako muž-opravář setrvale podávám standardní výkon, dokonce při sádrování prý méně cintám.
"Ani nevíš," a upřela na mě modrý zrak, "jak stále svízelnější je vás všechny ukoordinovat, měli byste se sebou něco udělat."
Nemohla si nevšimnout mého neuhasínajícího vytržení z jejích rukou a očí. Co všechno já kvůli těm očím už udělal a zase udělám! Snad se zase nechystá malovat? Z nozder vyfoukla hnusný kouž, "vím, že to nemůžeš," a znovu nasála, "ale kdybys tak přec jen mohl mi z těch," odložila vajgl a na prstech rukou vyznačila počet, "opravit nebo přemontovat tak na tři dobré, nebo jen, nebo pouze," zase ty oči, "toliko muže jednoho? Ale strašně dobrého!" Nemoha už unésti takovou výzvu, zčervenale sleduji její ruce: "V Karlových Varech jsem zaparkoval tu moji popelnici, z níž dávno není co ukrást, a přesto mi ukradli alespoň tu mou sadu klíčí včetně hasáku. A na novou nemám. Pozdě bycha honit, milá Káčo."
V jednom rozhovoru Marie Haisová z ekofeministického sdružení GAIA vysvětluje svůj odchod ze Zeleného kruhu: Tam devítičlenná rada čítala sedm mužů, každý si jel po své koleji a nebylo možné se s nimi na ničem domluvit. Ženy "se neptají hned po penězích, a když je nadchne myšlenka, dokážou ji efektivně uchopit a dotáhnout do konce." Marii Haisové vadí také "automatické počítání s tím, že ženy podrží muže, až oni půjdou dobývat svět." Také proto už nad sebou nechce mít žádné mužské struktury.
Souhlasím. A jak my, muži, dobýváme svět? Vytvářením projektů nulové užitečnosti. Ale jak pyšně,vážně i uštvaně je předkládáme, doufajíce v kariéru. Na jednom takovém se podílí i Český rozhlas Plzeň: Projekt zásad komunikace mezi plzeňským hejtmanstvím a rozhlasem, následovaný realizačním plánem vzájemné komunikace. Nad tím se v kravatách sedělo hodně dlouho. Ženy táhly domů nákup.
Řeknu vám, že ani nad Řeknu vám...se nesmí sedět moc dlouho, jinak i z toho vznikne projekt na rozvrat rodiny. Ale pozdě bycha honit, milá Káčo.