Ladislav Goral: Jsme nejchytřejší Romové v Evropě

Ladislav Goral dlouhá léta pracoval na Úřadu vlády jako poradce pro otázky menšin. Patří k předním českým romistům a je znám také jako herec. Na současné postavení Romů v Česku pohlíží následovně.

„To, jaké postavení máme dnes, si Romové udělali žel Bohu sami. Ale ještě nevidím tak zoufalý stav, že by to byla nějaká tragédie. I dnes – ne samostatně, což by možná nebylo ani dobré – jsou v určitých politických stranách Romové, kteří dělají zastupitele a různé funkce, o čemž si myslím, že je to velice dobře. Jsou zaměstnáni na ministerstvech. Při Úřadu vlády existuje Rada vlády pro záležitosti romské menšiny – to nemá žádný stát v Evropě. V žádném státě nepracuje tolik Romů na ministerstvech jako v České republice.“

Budoucnost si předpovídat netroufá.

„Jak to bude dál? Nejsem Rumburak ani kouzelník a to, jak to bude dál – to vše bude záležet na společnosti, ale hlavně na samotných Romech! Jak se budou chovat, jak se budou snažit, ne všechno brát na stříbrném podnose, ale je potřeba také přiložit ruku k dílu. A to musíme sami!

A co by Ladislav Goral Romům doporučoval?

„Co bych jim doporučoval? Aby se trochu vzpamatovali a nebyli závislí jenom na majoritní společnosti. Ta majoritní společnost prakticky ani neví, co ti Romové chtějí. Já jsem ještě neslyšel rozumné vyjádření Roma: ‚Já bych chtěl tohle a tohle, já bych chtěl pomoct tady a tak.’ Kritizovat někoho je hrozně jednoduché a laciné, ale přiložit ruku k dílu a říct: ‚Já bych chtěl tohle, pojďte, my Vám k tomu pomůžeme’ – to jsem ještě neslyšel.“

Svá kritická slova zdůvodňuje takto:

„Musím být kritický, protože se mohlo udělat víc. Někteří šli do sebe, zvětšila se docházka do škol, máme nejvíc středoškoláků a vysokoškoláků v Evropě, jsme nejchytřejší Romové v Evropě, máme nejvíc právníků, lékařů a tak. Samozřejmě že je to vidět, ale ještě je to málo, je třeba přidat, malinko přidat, aby ti nezaměstnaní, kteří se flákají a válejí doma, pomohli jiným způsobem. A já jim nebudu radit jak, od toho tady nejsem. Ale přiložit ruku k dílu může každý – už jen s tím úklidem. Proč je takový nepořádek na sídlištích, jako je třeba Chanov, Litvínov a jinde? I tady lze něco přidat a udělat něco pro sebe.“

Nabízí se také srovnání situace Romů před rokem 1989 se současností.

„Víte, to je taková dvojí otázka. Někteří Romové říkají, že se tomu směju, když říkají, že kdysi se měli dobře, že se měli líp. Přišli komunisti, dali jim krumpáč a vzali jim housle. Přišla demokracie a tak jim vzali i ten krumpáč. Dnes je skoro 80 % Romů nezaměstnaných. To není vina jen této společnosti, to je vina i samotných Romů! Já jsem kritický i sám k sobě a neodpustím si, že by nemuselo být tolik nezaměstnaných, kdyby oni sami chtěli. Jenže dnes stát, když to hrozně jednoduše řeknu, je hloupý, že dává takové možnosti nejen Romům, ale vůbec těm lidem, kteří nechtějí dělat, to nejsou jenom Romové. Ale lidem, kteří nechtějí pracovat, dává takové sociální možnosti! Dřív musel každý pracovat, musel, jinak šel do báně. Všichni museli posílat děti do školy, což podotýkám, že to bylo k něčemu dobré! Naučili se pracovat, naučili se posílat děti do školy, atd. I když nám tehdy komunismus bral naši identitu, naši národnost, mateřskou řeč a tak. Ale všechno špatné bylo k něčemu dobré a dnes bychom to měli využít a měli bychom sami sobě pomáhat tím, že budeme mezi sebou mluvit romsky, nebudeme říct: ‚A na co je cigánština?’ Národ, který ztratí svůj jazyk, není národ!“

Za podstatnou věc považuje Ladislav Goral vzdělání.

„Vzdělání pro děti je tak důležité jako to, že nám slouží zdraví, že nás nic nebolí. Bez toho to nelze udělat. Bez vzdělání nebude zaměstnání, bez zaměstnání člověk nemůže žít atd. Ta konkurence na trhu práce bude obrovská a je potřeba, aby Romové zabrali – ne na 100 %, ale na 1000 %!“

Říká Ladislav Goral ze spolku Rom Praha.