Lékařská etika a její postavení v medicíně
Hippokratova přísaha. Kdo by ji neznal, nebo kdo by o ní už neslyšel? Každý čerstvě vystudovaný lékař vzpomíná na okamžik, kdy na ni slavnostně přísahal a zapojil se tak do zástupu těch, kdo se zavázali zachraňovat životy, léčit a pomáhat. I když obsahuje základní etické principy povolání lékaře, je otázkou, zda je v dnešní době dostatečná. A co je vlastně lékařská etika? Jaké má místo a postavení v medicíně? Hostem pořadu je doktorka Dagmar Pohunková, která se kromě endokrinologické praxe léta věnovala práci v Etické komisi Ministerstva zdravotnictví, kterou zakládala.
Z mnoha odborů lidské činnosti se dnes postupně vytrácí etika. Jakoby ve světě obchodu, rozvoje a získávání stále nových vědomostí a poznatků neměla své právoplatné místo. A co teprve tam, kde se zachází s lidskými životy.
Je hippokratova přísaha přežitek nebo má svůj nezbytný morální aspekt i pro dnešní dobu? Otázka pro Dagmar Pohunkovou. Lékařku, která se etickými otázkami ve zdravotnictví dlouhodobě zabývá.
"Myslím, že to je přísaha, která jen dává určitý rámec, určitou linii, ale je to něco, co už je mimo naši dobu. Nemůže postihnout problémy naší doby a jsou tam také věci, které jsou pro nás nepřijatelné. Je to prostě jinde. Jen ten základní étos, který pak prošel velkými proměnami v křesťanství, v židovství, v islámu a který se teď vrací v různých lékařských přísahách od 19. století tak, jak si to jednotlivé lékařské společnosti kodifikovaly."
V našem zdravotnictví se třeba řešit otázky spojené s koncem lidského života, říká Dagmar Pohunková.
"Jeden z problémů, který není pořád dostatečně legislativně ošetřen, ale nemělo by to být obtížné, je otázka dlouhodobého bezvědomí - kómatu, ukončení léčby, která se zdá být už marná, a nové poznatky, ke kterým došlo, že se můžou probudit i z hlubokého kómatu lidé dávno považovaní za ztracené. Druhá otázka je, jak řešit ty spory kolem euthanázie. Je třeba najít rovnováhu mezi tím, kdy už je léčba zbytečná, kdy je třeba respektovat přání pacienta a pacient by měl mít nárok na to, aby mohl říct: ,Další léčbu nechci, ošetřujte mě, tište mi bolest.'"
A nejedna etická otázka vyvstává i na opačném pólu, při jeho vzniku za pomoci lékařů.
"Převratný objev byl vůbec ten, že je možné vytvořit lidské embryo v laboratoři, tzv. ve zkumavce, v Petriho mističce. To se pak vloží do dělohy a nechá se donosit. To byl první takový přelomový objev, který vzbudil velké nadšení, ovšem pak se ukázalo, že také zároveň otevřel takovou jakoby Pandořinu skříňku. Měl to být způsob, jak pomoci bezdětnému páru k dítěti."
Nadbytečná embrya, redukce embryí, otázka anonymního dárcovství spermií nebo práva dítěte znát své biologické rodiče... to jsou jen některá z témat, kterých se dotknou nedělní Výzvy přítomnosti. Rozhovor s doktorkou Dagmar Pohunkovu najdete zde.
