Loď se zbraněmi pro Hizballáh?
Celá scéna trochu připomínala scénu ze špionážního thrilleru. Kapitán nákladní lodi je probuzen uprostřed noci. Cizí loď ho žádá o vstup na palubu. Povolení je uděleno, a na palubě jeho plavidla se náhle ocitne celé komando žabích mužů, kteří ho vyzvou, aby s nimi sestoupil do nákladního prostoru. Tam otevřou transportní kontejnery plné civilního zboží.
Pod pětadvacetikilogramovými pytli naplněnými polyethylenem se ovšem zaleskne díl pět metrů dlouhé vojenské rakety. Při prohlídce dalších kontejnerů se objevovaly nové a nové zbraně, deklarované jako díly k buldozerům.
Toto vše není scéna z "bondovky", ale reálná událost, která se udála mezi úterým a středou ve Středozemním moři. Loď patřila německé firmě Dohle, kapitán byl Polák a loď plula do Sýrie. Zbývá dodat dvě hlavní informace o národnosti. Žabí muži byli Izraelci, a kontejnery vypluly na svou cestu z Íránu. Je tedy pravděpodobné že šlo o vojenský materiál, který íránský režim poslal svým spojencům z libanonského hnutí Hizballáh, a které bylo určeno pro boj proti Izraeli.
Jak známo, Írán používá Hizballáh jako svůj nástroj na prosazování regionálního vlivu - totéž se dá říci o Sýrii, kam by kontejnery pravděpodobně dopluly. Vzhledem k tomu, že Hizballáh a Sýrie mají na libanonské záležitosti větší vliv než samotná libanonská vláda, která dokonce v současnosti ani není funkční, nebyl by problém obsah kontejnerů dopravit přes hranici do jižního Libanonu a předat do rukou bojovníků Hizballáhu.
A co tedy bylo obsahem kontejnerů? Podle izraelských informací šlo o mimořádně velkou zásilku více než pěti set tun vojenského materiálů, především střely nejrůznějšího druhu, střelivo a granáty. Zbraně byly nejrůznějšího původu, čínského, španělského i íránského, ale zaplaceny byly zřejmě íránskými daňovými poplatníky a také vyslány byly pravděpodobně z Íránu, přestože byly ještě jednou přeloženy v Egyptě na zmíněnou kypersko-německou loď. Jde o největší izraelský úlovek tohoto druhu, ale vzhledem k tomu, že Hizballáh má už asi 80 tisíc raket, jde o vítězství spíše symbolické.
Tím, že Izraelci mohou ukázat gigantickou zbrojní dodávku, získávají jejich stanoviska na důvěryhodnosti. Naopak Írán v období, kdy se jedná o zesílení některých sankcí uvalených na něj kvůli jeho atomovému programu, nemá za potřebí, aby se veřejně předvádělo jeho porušování dalších rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Dodávky zbraní Hizballáhu, který je všeobecně považován za nebezpečnou teroristickou organizaci, je výsměchem dohodám, jež byly uzavřeny po válce mezi Hizballáhem a Izraelem v roce 2006. Skutečnost, že Hizballáh už dnes má opět desetitisíce střel ukazuje, že podobných lodí musely za poslední tři roky dorazit desítky. Před touto skutečností nezavírají oči ani jiné země. Například díky informacím z Kypru byla letos v lednu zadržena loď s vojenským materiálem plující do Sýrie, a k něčemu podobnému došlo i minulý měsíc, když německá loď vezla podobný náklad, opět pravděpodobně do rukou Hizballáhu.
Většina těchto zásilek zůstává pravděpodobně neodhalena. Jen zpětně je známo, že na přelomu let 2003 a 4 poslal Írán Hizballáhu letadla plná vojenského materiálu, který byl ovšem prohlášen za humanitární pomoc po zemětřesení.
Izrael proto sahá k opatřením, která jsou velmi dobrodružná. Například letos v lednu Izraelci zničili konvoj íránského vojenského materiálu určeného pro hnutí Hamás, který směřoval přes Súdán na Sinaj a odtud do Gazy. Před dvěma lety se cosi odehrálo na syrském území, o čem obě zúčastněné země mlčí, ale pravděpodobně šlo o izraelský nálet na syrský jaderný reaktor. I poslední zásah proti lodi s íránskými zbraněmi se odehrál v mezinárodních vodách, a tedy sporným způsobem.
Izrael tím sice nezíská velký obdiv západního ani třetího světa, ale pravděpodobně jde o jediný způsob, jak nedovolit, aby se stovky tun i velmi sofistikovaného vojenského materiálu dostávaly do rukou hnutí, jako je Hizballáh. Ten obnovil své skrýše střeliva v jižním Libanonu, a čeká na příští válku s Izraelem. Přitom zbraně, které obsahovala ve středu zadržená loď, jsou většinou střely s dosahem několika desítek kilometrů, tedy zbraně určené k ohrožování izraelských měst ve vnitrozemí, nikoli pro boj s regulérní armádou.
Hlavní otázkou tedy možná není to, zda budou tyto střely použity, ale kdy se tak stane. Írán, který čelí značným hospodářským potížím, přesto utrácí obrovské prostředky na vyzbrojování Hamasu či Hizballáhu. Jistě nepovažuje tyto prostředky za promrhané. Má totiž v oblasti vlastní plány, díky silnému Hizballáhu udržuje v napětí a obavách celý Izrael. Například o případném začátku ostřelování izraelských měst raketami, jaké byly na zadržené lodi, nerozhoduje libanonský Hizballáh, který je v této hře "obdarovaným", ale spíše rovnou íránské vedení, které si Hizballáh v Libanonu vydržuje. To pravděpodobně dá pokyn k palbě, až se to bude hodit právě Teheránu, bez ohledu na zájmy libanonského státu. Například se tak stane v okamžiku, kdy se někdo - třeba Američané - pokusí napadnout íránská jaderná zařízení. V tom okamžiku se v Teheránu mohou rozhodnout, že za to zaplatí izraelští civilisté, a Hizballáh tento pokyn íránskými zbraněmi provede.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .