Lola Beer Ebner byla první dámou izraelské módy
Izrael musel po svém vzniku řešit podstatnější problémy než hezké oblékání. Jméno Lola Beer Ebner je zde přesto dodnes pojmem. Od úmrtí této v Prostějově narozené módní návrhářky uplynulo předevčírem (3. března) dvacet let.
Lola Beer Ebner patří k těm, kdo se narodili v Čechách či na Moravě, ale vynikli až ve své druhé vlasti, Izraeli. To samé je možné říct o dalších izraelských osobnostech mezinárodního věhlasu: o architektech Paulu Engelmannovi a Alfredu Neumannovi, o filosofovi Samuelu Hugo Bergmannovi, o historicích Davidu Flusserovi či Jehudovi Bauerovi, o grafiku Otte Wallishovi. Lola Beer Ebner však mezi všemi vstoupila do vskutku každodenního života izraelského státu.
Původním jménem se jmenovala Carola Zwillinger. Narodila se 6. srpna 1910 v Prostějově, městě textilu, jako nejmladší z pěti dětí v rodině obchodníka s oděvy. Věrna rodinné tradici se vyučila švadlenou, ale směřovala výš.
Na pražské Uměleckoprůmyslové škole skončila roku 1932 studium oděvního návrhářství, ale než mohla výrazněji rozvinout své schopnosti, přišla německá okupace. Tehdy, již provdána, se jí s manželem Josefem Beerem podařilo ještě v březnu 1939 dostat do tehdejší britské mandátní Palestiny, a tak si – na rozdíl od většiny členů rodiny – zachránit život.
V Tel Avivu tehdy existovaly pouze dva obchody s kvalitními látkami. Třetí, již pod novým jménem Lola Beer, si hned v roce 1940 otevřela čerstvá příchozí z moravské Hané a o dva roky později přesídlila do centra města, kde zřídila i krejčovský salón. Šila, jak byla zvyklá doma: s vědomím módních trendů, s vlastní invencí.
V zemi, která se rozvíjela úsilím zemědělských průkopníků a stavitelů, bylo zvykem oblékat se prostě a prakticky, bez velkých rozdílů. O to větší pozornost vzbudily modely Loly Beer – a brzy se našly zákaznice, často jako ona narozené v Evropě.
Největší úspěchy však Lolu Beer čekaly až po vzniku izraelského státu roku 1948. Navrhla ženám padnoucí uniformy pro službu v armádě, práci na poště či letušky, k jejím zákaznicím patřily manželky izraelských politiků.
V 60. a 70. letech se její módní kolekce, uváděné pod jménem druhého manžela Ebner, dočkaly uznání i v zahraničí. Roku 1972 francouzská vláda udělila Lole Beer-Ebner titul „Rytíř umění a slova“, následoval čestný doktorát na telavivské univerzitě, kde vyučovala módnímu návrhářství. Svůj obchod na prestižní telavivské třídě Ha-Jarkon vedla až do svých 85 let, do konce života finančně podporovala vědu a umění.
Rodný Prostějov již Lola Beer Ebner od své emigrace nenavštívila. Je to město, kterému je dnes zatěžko pietně vyřešit budoucnost někdejšího židovského hřbitova, kde jsou pochováni i její předci.
