Lvíčata Terry a Basty poprvé v přírodě
Lví kluci, kteří se narodili 11. srpna, čekali na vhodný den, kdy se podívají poprvé ven. Jelikož se ze svých vnitřních ubikací přenáší v náruči ošetřovatele, čekat na den plný sluníčka by asi nebylo nejvhodnější. Lvíčata rostou jako ani ne tak z vody jako z masa, a tak je třeba využít času, kdy se s nimi i s ohledem na bezpečnost dá navázat kontakt.
„Jsme zvědaví, jak budou reagovat, prostředí je pro ně úplně jiné a nové, nikdy nepoznané. Doufám, že je nic nevyleká, jen příjemně překvapí. S přírodou se ještě kluci nesetkali. Terry je bojínek, tak se jistě bude schovávat u Bastyho, který mu ukáže, že venku je vlastně krásně,“ odhaduje první venkovní krůčky lvíčat ošetřovatelka Dana Reisigová.
Chov lvů berberských v Zoo Olomouc
Šimon (*2005 Olomouc) a Lilly (*2007 Belfast) tvoří současný chovný pár. Lví máma Lilly vyrůstala v péči člověka a psí feny akity inu. I přes tuto skutečnost se dokáže vzorně postarat o své potomky už potřetí. Zoo Olomouc má doslova „lví“ podíl na zachování populace tohoto poddruhu lva. Prozatím zůstává jedinou zahradou v ČR, v níž se tito lvi rozmnožují. Od roku 1995 se zde díky zkušenosti ošetřovatelů, dobrým chovatelským podmínkám a s přispěním štěstí narodilo celkem 19 mláďat. Celkový aktuální počet lvů berberských v olomoucké zoo čítá 8 jedinců. Historicky první lvi berberští přijeli do Olomouce v roce 1979. Základ chovného páru však přinesl až rok 1993, v němž ze Zoo Dvůr Králové do olomoucké zahrady přišla lvice Zana a o necelé dva roky později z brněnské zoo samec Vilém.
Chov v Evropě a život ve volné přírodě
Od první poloviny 20. století je tento poddruh lva považován za v přírodě vyhynulého. Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Později následovalo jejich rozšíření do zoologických zahrad. Kromě Zoo v Rabatu se lvi berberští chovají v sedmnácti zahradách v Evropě, jejich populace čítá cca 77 jedinců, z toho pouze ve třech zoo dochází k jejich rozmnožování (Zoo Olomouc a dvě zoo v Německu).
Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.
Zajímavosti
Místem posledního přírodního výskytu lva berberského byly nehostinné oblasti pohoří Atlas v severní Africe. Tmavá, bohatá hříva, malé zakulacené uši s černým zadním pruhem, velké jantarové oči se zelenou duhovkou - to vše patří k lvům berberským. Na rozdíl od všech ostatních kočkovitých šelem, žijí společně ve smečkách rodinným způsobem života. Samotářsky se pohybují jen někteří dospělí samci. Samice se od smečky vzdaluje pouze v období porodu, spolu se lvíčaty se k ní vrací po 6-8 týdnech. Pospolu zůstávají i při lovu.
Jedna část smečky se ukryje a druhá část kořist nažene přímo do spárů ukrytých členů. Samice uloví až tři čtvrtiny veškeré potravy. Hladový lví samec dokáže na posezení sežrat až 45 kg masa, poté několik dní tráví.