Miliardové mýto
24 miliónů denně odevzdávají státu dopravci. Tedy, ne že by to dělali dobrovolně, ale při svých cestách využívají dálnic, a tak musejí platit mýto. Měsíčně to je kolem 550 miliónů korun a tento týden byla překonána magická hranice 20 miliard vybraných peněz. Je to za 4,5 roku fungování mýtného systému hodně, nebo málo?
Je to bezesporu výrazně víc, než kolik by stát vybral od kamiónů na dálničních známkách - ročně zhruba čtyřikrát tolik. Od ledna se mýto rozšířilo i na auta nad 3,5 tuny, navíc se změnilo nastavení sazeb, takže se už vybralo přes 2,8 miliard korun. Nízkotonážní auta se na této částce podílela zhruba deseti procenty. Podle Davida Šimoníka z projektu MYTO CZ je to i důkaz rostoucí ekonomiky. „Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 jsme na tom lépe o zhruba patnáct procent. Z určité části se na tom samozřejmě podílejí i noví uživatelé 3,5 až 12tunových vozidel. Ovšem celkově je na provozu a počtu předepsaných peněz znát, že se ekonomika oživuje.“
Asi nikoho nepřekvapí, že zatím nejlepším měsícem byl letošní březen, kdy bylo vybráno mýto za 569 miliónů korun. Svou roli v tom samozřejmě sehrálo až padesátiprocentní zvýšení sazeb v pátek odpoledne, které mělo dostat kamiony z našich silnic. Ovšem nestalo se tak. Alespoň v prvních dvou hodinách vyšších sazeb - mezi 15. až 17. hodinou - klesl počet aut jen v jednotkách procent, zato se vybere o hodně víc.
„V předepsaném mýtném se to podílí nárůstem po patnácté hodině 28 až 30 procent. Později to klesá k 15 procentům, které díky vyšším tarifům vybereme navíc, a ustálí se to kolem 20 procent.“
Dopravcům se totiž vyplatí jet po dálnici i v režimu vyšších sazeb, ze zahraničí jsou totiž na ně zvyklí. „Jestliže vezmeme sazby od února letošního roku, zejména páteční od 15. do 21. hodiny, dostáváme se zhruba na úroveň Německa nebo Slovenska, ale pořád jsme ještě za rakouskými sazbami,“ konstatuje Jan Brouček z ministerstva dopravy.
V mezinárodním měřítku jsou tedy běžné celotýdenní sazby docela nízké, což vyhovuje především tranzitujícím kamiónům, kterých je docela dost. To ostatně potvrzuje i mýtný systém.
„Zhruba 60 procent uživatelů si nabíjí mýto dopředu, stejně jako kredit u mobilního telefonu. Zbylých asi 40 procent platí mýto následně nejčastěji prostřednictvím faktury. To je dáno zejména tím, že Česká republika je tranzitní země, a pokud tu kamión nejezdí pravidelně, nevyplatí se vyjednat bankovní záruku. K tomu je zapotřebí i smlouva s ŘSD, aby bylo možné platit projeté trasy až zpětně. Stát se pochopitelně proti neplatičům chrání,“ uzavírá David Šimoník.
Podle informací provozovatele mýtného systému, firmy Kapsch, je efektivita výběru 99 procent.
