Mýtné sazby nejsou spravedlivé
Zhruba půl miliónu kamiónů je zaregistrováno v našem mýtném systému. Z devadesáti procent jde o nákladní auta nad 12 tun, která mýto platí už od roku 2007. Letos se přidala také vozidla nižší tonáže. Zatím je jich zaregistrováno 47 tisíc, což je podstatně méně než se čekalo. Nemusí to však být jen tím, že by nákladní auta nad 3,5 tuny hromadně objížděla zpoplatněné komunikace.
Zavedením mýta pro nízkotonážní nákladní auta se totiž změnila i legislativa. Nově je rozhodující hmotnost tažného vozidla, nikoli celé soupravy, jako tomu bylo doposud. Proto se nedá očekávat, že by počet aut zaregistrovaných do mýtného systému byl stejný jako loňský počet prodaných dálničních známek pro tuto kategorii.
„V loňském roce, kdy ještě byla vozidla od 3,5 do 12 tun zpoplatněna časově, dosahovala této hmotnosti právě váhou samotného vozidla a přívěsného vozidla - tedy celé jízdní soupravy. Jenže letos je rozhodující pouze hmotnost vlastního motorového vozidla, proto řada dopravců zůstala v časovém zpoplatnění a nepřešla na mýto, protože díky tomu ve srovnání s loňským rokem ušetřili. Z toho důvodu nejsou naplněny očekávané počty vozidel této hmotnostní kategorie v mýtném systému,“ vysvětluje Jan Brouček, který má na ministerstvu dopravy na starosti právě zpoplatněné komunikace, a pokračuje:
„Jak pro časové, tak výkonové zpoplatnění je rozhodující největší povolená hmotnost. Buď se vozidlo vejde do kategorie vozidel o hmotnosti do 3,5 tuny včetně - bez ohledu na přívěsné vozidlo, nebo nad 3,5 tuny a potom už se jedná o mýto a rozhodující je počet náprav, emisní třída a případně také doba jízdy.“
Jenže právě to se mnohým dopravcům nelíbí. Za všechny shrnuje připomínky Luděk Olšový, autodopravce z Jablunkova: „Jak může normální člověk přistoupit na to, aby malá dodávka s přívěsným vozíkem, jejíž celková hmotnost se pohybuje kolem šesti tun, platila stejnou částku za projetí jednoho kilometru dálnice nebo silnice jako kamión s maximální hmotností do 48 tun, což povoluje česká legislativa. To prostě nepochopím.“
Dvounápravová dodávka se totiž po zapojení přívěsu stává čtyřnápravovou a rázem platí za dálniční kilometr skoro o čtyři koruny více. A to i přesto, že ani zdaleka nezatěžuje vozovku jako naložený čtyřnápravový kamión. Podle ministerstva se však při stanovování sazeb vycházelo z průměrného složení vozového parku. Nebylo možné zohledňovat, jak plně naložené auto je.
„Vycházelo se z toho, že podle statistik má naprostá většina vozidel o hmotnosti od 3,5 do 12 tun pouze dvě nápravy a emisní třídu Euro 3 nebo vyšší. Tomu odpovídají i nejnižší sazby. Bohužel absolutní spravedlnosti zřejmě nikdy dosáhnout nelze a pokud víme, nikde neexistuje rozdělení sazeb podle váhy nákladu. To bychom se pak mohli dostat až do takových situací, kdyby rozhodovalo, zda řidič veze plné auto železa, nebo polystyrenu,“ uzavírá Jan Brouček.
V těchto případech se tedy asi vyplatí dálnice objíždět.
