Jak se hraje divadlo utlačovaných?
Divadlo pro utlačované má kořeny v Latinské Americe. Je to jednak terapeutická metoda, posloužila už ale také při změnách zákonů, tedy jako nástroj pro změnu. Díky divadlu utlačovaných totiž lidé snáze dokáží pochopit útrapy svých bližních.
Divadlo utlačovaných vymyslel v 70. letech brazilec Augusto Boal. Jak přesně funguje, popisuje vysokoškolská pedagožka Dana Moree:
„Nejprve se pracuje se skupinou lidí, kteří zažili nějaký útlak nebo příkoří. Různými metodami se z jejich zážitků a zkušeností vytváří divadelní scénky. Potom se pracuje s divadelním publikem, které má možnost zasahovat do děje a měnit ho. Ovšem pouze prostřednictvím hlavní postavy.“
Důležité je otevřít nový úhel pohledu
Zkušenosti s divadlem utlačovaných má aktivista David Tišer z divadelní skupiny Ara art. Pro něj jako pro divadelníka jsou důležité emoce.
„Pro je důležité, jak to kdo prožívá. V divadle utlačovaných lidé na pódiu nemusí být herci. Každý jsme hlavní postavou svého života, takže je samozřejmé, že ho umíme zahrát,“ vysvětluje Tišer.
V Praze budou v polovině dubna a v května k vidění i zažití dvě představení, která mají jako hlavní témata rasismus a problematické momenty soužití majoritní společnosti s menšinami. Jmenují se Modrá je dobrá a Americký sen.
Jak to funguje?
Lidé v publiku nejdříve vidí celý příběh, který potom herci-neherci zahrají ještě jednou. Kdokoliv může kdykoliv tlesknout a zaujmout roli hlavní postavy.
Dana Moree vysvětluje, že divadlo utlačovaných funguje jako paralela k životu:
„Tak jako v životě můžeme změnit jen sebe samotné a ne ty okolo nás, v divadle utlačovaných si můžeme jít stoupnout na pódium pouze místo hlavní postavy a zkusit danou scénku zahrát jinak.“
