Zamyšlení Leo Pavláta: Evropa čelí rostoucímu antisemitismu
Rada Evropy vyzvala 6. prosince členské státy Evropské unie, aby do své legislativy začlenily pracovní definici antisemitismu vypracovanou Mezinárodní aliancí pro paměť holocaustu. Desátého prosince pak Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu ve dvanácti státech Unie, jež dokládají nezbytnost takového kroku.
Oba dokumenty se varovně doplňují. Rada Evropy na návrh Rakouska jako předsednické země ve svém prohlášení konstatuje, že antisemitismus je na starém kontinentě široce rozšířen. Uvádí, že Židé a židovské instituce jsou zvláště zranitelní teroristickými útoky, a specificky upozorňuje na antisemitské verbální projevy, protižidovskou nenávist sdílenou v kybernetickém prostoru a obhajování nezákonných činů vůči Židům včetně terorismu. Prohlášení Rady Evropy současně zdůrazňuje nutnost zvýšené ochrany židovských obcí a institucí a význam připomínání holokaustu a výuky o něm. Možno dodat, že pracovní definice antisemitismu, přijatá zatím více než 30 zeměmi, zahrnuje i některé skutky, které se ve vztahu k Židům týkají Státu Izrael.
Reprezentativní průzkum Evropské komise mezi židovskými obyvateli Evropské unie zaměřený na projevy diskriminace Židů a činy z nenávisti vůči nim zpracovala na základě letošních dat Agentura Evropské unie pro základní práva. Do průzkumu zahrnula 16 300 Židů starších 16 let v zemích, v nichž celkem žije 96 % evropských židovských obyvatel. Konkrétně se jedná o Belgii, Dánsko, Francii, Holandsko, Itálii, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Závěrečná zpráva byla symbolicky zveřejněna v Den lidských práv. A co ukázala klíčová zjištění?
Devět z deseti evropských Židů soudí, že antisemitismus je v posledních pěti letech na vzestupu. Plných 85 % dotázaných současně považuje antisemitismus za největší politický a sociální problém své země. Toto obecné konstatování pak v průzkumu zpřesňují odpovědi na dílčí otázky. 89 % respondentů tak má například za to, že antisemitské projevy jsou zvláště četné na internetu a sociálních médiích. 28 % dotázaných sdělilo, že bylo v posledním roce nejméně jednou antisemitsky obtěžováno, přičemž plných 79 % účastníků šetření potvrdilo antisemitské obtěžování své osoby v posledních pěti letech, aniž by však informovali policii případně některou z lidskoprávních organizací. I další údaje jsou neméně znepokojivé. 34 % respondentů uvedlo, že se vyhýbá židovským akcím a institucím z obavy o bezpečnost, a dalších 38 % zvažuje emigraci, protože se jako Židé necítí v Evropě bezpečni. Konečně 70 % dotázaných židovských občanů Evropské unie nepovažuje úsilí členských států čelit antisemitismu za efektivní.
Ve srovnání s obdobným průzkumem uskutečněným před 6 lety se jedná o jednoznačné vyostření situace. Co za takového stavu mohou evropští Židé očekávat v příštích letech?
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
