Zamyšlení Leo Pavláta: „Miluj bližního svého“ platí i pro ochranu přírody
Příkaz z biblické Třetí knihy Mojžíšovy „miluj bližního svého jako sebe sama" představuje univerzální mravní poselství hebrejské Bible. Věta, kterou jsme navyklí spojovat s čistě mezilidskými vztahy, však má v židovské tradici obecnější význam.
Talmudský judaismus dává konkrétně větu „miluj bližního svého jako sebe sama" i do vztahu člověka k životnímu prostředí. Navazuje přitom na slova První knihy Mojžíšovy. „Buďte plodní a množte se,“ praví zde Bůh prvním lidem. „Naplňte zemi a opanujte ji.“ „Opanováním“ se ovšem podle židovské tradice nemíní zotročení. Země má člověku přispět k jeho rozkvětu a on sám se o to má svými činy zasloužit.
Talmudští učenci současně soudí, že Boží výzvou „opanovat zemi" se do světa uvádí idea soukromého vlastnictví. Bůh jako tvůrce všeho, co existuje, svěřuje zemi člověku, ale současně lidské pokolení zavazuje, aby s vědomím lásky, s níž Bůh stvořil svět, nerušil práva druhého. V této souvislosti nabývá zvláštního významu i zmíněný příkaz „miluj bližního svého jako sebe sama". Jak uvádí vůdčí izraelský interpret židovského náboženského práva profesor Nachum Rakover, „tento základ veškeré židovské etiky platí i pro ochranu životního prostředí. Člověk má povinnost neškodit ostatním lidem, zvláště celým společenstvím. Při korektních vztazích mezi člověkem a jeho bližním, mezi člověkem a prostředím, se zákonné a etické hranice mezi mým a ne mým nemohou stát nezřetelné".
K dokreslení tohoto názoru možno uvést podobenství ze staré hebrejské literatury. V díle Tosefta k talmudskému traktátu Bava Kama se píše: „Stalo se, že jeden člověk odklízel kameny ze svého pole na veřejný pozemek. Spatřil ho zbožný muž a řekl mu: ´Hlupáku, proč dáváš kameny ze svého pole na pozemek, který ti nepatří?´ Ten člověk se zbožnému muži smál. Po nějaké době však musel své pole prodat a když kráčel po veřejném pozemku, zakopl o kameny, které na něj odhodil. Tehdy si řekl: ´Správně mi zbožný muž řekl: ´Proč dáváš kameny ze svého pole na pozemek, který ti nepatří?´“
Prohřešky vůči životnímu prostředí se od talmudských dob staly námětem mnoha diskusí a příkaz „miluj bližního svého" sloužil při rozhodování jako význačné vodítko. Již ve starých židovských pramenech tak můžeme najít doklady, které obecně zvýrazňují hodnoty ochrany životního prostředí a současně zavádějí i konkrétní právní povinnosti. S přihlédnutím k dnešním civilizačním problémům jde například o ochranu proti kouři, zápachu, hluku, znečišťování vody a vzduchu a škody způsobené krajině.
Biblický příkaz „miluj bližního svého jako sebe sama" tak určujícím způsobem formuluje vztah judaismu k fenoménu civilizačního rozvoje.
Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
