Nasadit řetězy je hračka. Nebojte se jich
Prakticky na polovinu vás rozdělila naše pravidelná internetová anketa týkající se tentokrát sněhových řetězů. Zatímco jedna polovina je používá naprosto běžně, druhá konstatovala, že jsou zbytečné a že je nepotřebuje. Potom tu byla malá skupina těch, kteří ze sněhových řetězů mají respekt, protože se bojí jejich nasazování. K tomu se přiznal zhruba každý desátý.
Obdobně jste odpovídali i v naší anketě na zasněženém parkovišti na dálnici nedaleko Prahy.
„Řetězy nepotřebuji.“
„Řetězy nepoužívám, auto zatím všechno vyjelo.“
Jiní řidiči se zase spoléhají na svoji zručnost nebo zkušenost. „Řetězy jsem používal, když jsem v povolání jezdil jako řidič. Nebyl problém je nasadit. Kolem náklaďáku se na ně najelo, řetězy se pak musely upevnit a dotáhnout. Rozhodně bych doporučil je nasazovat ještě v místech, kde je na silnici třeba deset centimetrů sněhu a ne třicet. Nebudou vám tak mrznout ruce a práce bude pohodlnější.“
Nejde však jen o pohodlí. Řetězy jsou prevence, ne spása. Chtít je nasadit ve chvíli, kdy je auto po nápravy ve sněhu, je marný boj. „Za této situace se už nenasadí žádné řetězy sebelepší konstrukce. Musejí se totiž nasazovat preventivně, dokud se auto může pohybovat. Jakmile jsou vyhrabané misky pod koly, už je nenasadíte,“ varuje Pavel Dušek ze společnosti Pewag.
Záleží také na tom, jaké řetězy jste si do kufru přibalili. „Nejjednodušší jsou řetězy s příčnou stopou, které lze použít jednou či dvakrát za zimu. Potom jsou řetězy s H stopou, které se používají na delší jízdy a po více sezón. Pokud však často jezdíte do alpských zemí, doporučujeme řetězy vyšší kategorie, které mají velmi jednoduchou montáž: nasadí se na kolo, rozjedete se a řetězy se na kole samy upnou,“ popisuje Tomáš Svoboda z Autopotřeb Praha.
Nejjednodušší je to se samonapínacími řetězy
Neznamená to však, že otočíte kouzelným prstenem nebo lusknete prsty a ony se na kolo navinou sami. „Majitel by se měl v první řadě seznámit s návodem. Někteří výrobci ho mají ve formě obrázkového komiksu v zatavené fólii, takže je možné ho položit při nandávání řetězů vedle kola na zem a on se nerozmočí.
Nejdůležitější je řetěz rozdělat a položit vedle kola, aby nikde nebylo nic překrouceno a zamotáno. Tento typ takzvaných lanových řetězů se po zemi zavlékne za kola a všechny uzávěry se zapínají na přední straně kola. Do špinavého podběhu tedy nesaháte,“ říká Pavel Dušek.
I u samonapínacích řetězů musíte zhruba po 20 až 30 metrech zkontrolovat jejich nasazení a dotažení. Nasazení řetězů není třeba se bát. Vždyť to zvládne i něžná polovina lidstva. A jak.
„Pořádali jsme soutěže, ve kterých jednou vyhrála paní, která za ideálních podmínek dokázala nasadit řetěz na kolo za 17 sekund. Pokud k tomu připočteme náročné podmínky jako zimu, sníh a zmrzlé prsty, do minuty by to měl zvládnout každý,“ uzavírá Pavel Dušek.
