Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?

Lucembursko se potýká s obří bytovou krizí. Ceny bydlení jsou pro mnoho lidí nedostupné

Lucembursko má pověst jednoho z nejrozvinutějších a nejbohatších států na světě. Přesto státeček, který je menší než Liberecký kraj, sužuje obří bytová krize. Může za to mimo jiné rychlý nárůst populace způsobený zejména migrací lidí z dalších států Evropské unie. Právě bytová krize je nyní v Lucembursku politickým tématem číslo jedna, které se promítne i do blížících se voleb do Evropského parlamentu.

„Noční útočiště je otevřené každý den od šesti večer do osmi ráno. Ženy tu můžou mít také večeři a snídani,“ vysvětluje sociální pracovnice Stéphanie Silvová, která prochází nenápadným domkem v širším centru Lucemburku, kde Charita umožňuje přespávat deseti ženám. Zároveň jim pomáhá hledat dlouhodobé bydlení.

„Problém teď je, že nám se pro ně nedaří najít žádné ubytování. Je to opravdu těžké. Ti lidé třeba mají práci, pracovní smlouvu, ale zkrátka nenachází levné bydlení… žádné bydlení,“ podotýká.

Čtěte také

V Lucembursku se mluví o explozi bezdomovectví. Velká část lidí bez domova přišla do země z dalších států Evropské unie. Často z Portugalska, Španělska či Rumunska. Pracuje s nimi i advokátka Charity Carole Reckingerová. 

„Bytová krize má dopady na všechny v Lucemburku, i lidé s dobrým příjmem mají problém najít si bydlení. Takže pro lidi, kteří nemají žádný příjem nebo jen malý, je to skoro nemožné. Nemohou si pronajmout ani pokoj ve velmi špatné kvalitě,“ říká Reckingerová.

Z azylového domu se přesouváme na staveniště u městečka Capellen vzdáleného asi deset kilometrů od hlavního města, kde na nás čeká profesorka Lindsay Flynnová, která dlouhodobě zkoumá právě problém bydlení.

750 nových míst

„Teď jsme na místě projektu Elman. Je to jeden z větších projektů sociálního bydlení, který právě v Lucemburku vzniká. Dřív tady bylo pole a vznikne tu úplně nová komunita asi 750 domů a bytů. Toto ubytování bude na prodej. Stále jde o bydlení za přijatelné ceny, ale na prodej,“ upozorňuje Flynnová.

Největší byty zde vyjdou v přepočtu na 12 až 17 milionů korun, což je podle Flynnové na poměry Lucemburska stále velmi dobrá cena. Průměrná částka za domek v hlavním městě je aktuálně přes 30 milionů korun. Poptávka po bydlení je nyní v zemi obrovská. Navíc polovina lidí, kteří v Lucembursku pracují, zde nežijí, ale dojíždějí za prací Belgie, Německa nebo Francie.

Čtěte také

„V Lucembursku rychle narůstá velikost populace. Děje se to už řadu let. Nové byty se zde budují rychleji než v jiných evropských zemí. Stejně to ale nestačí populačnímu růstu,“ varuje Flynnová.

Přestože politika bydlení je v kompetencích členských států, je podle Flynnové stále více diskutovaná i na celoevropské úrovni. Problém podle Flynnové narůstá postupně už od 90. let. V Lucemburku je sice nejvýraznější, ale s bytovou krizí se potýkají i další státy Evropské unie.

„Většina evropských zemí se zaměřila na vlastnictví domů namísto sociálního bydlení nebo trhu s nájemním bydlením. To způsobilo, že byty a domy se staly kromě místa k životu také investicí,“ říká a pokračuje.

Byty a domy se staly kromě místa k životu také investicí
Lindsey Flynnová

To spolu s rostoucí nerovností v příjmech vytvořilo situaci, v níž jsou vedle sebe skupiny vítězů a poražených. Nejvíce samozřejmě vyhrává skupina lidí, která už nemovitosti vlastní. A nyní sleduje jejich zhodnocování,“ podotýká Flynnová.

Imigrace a kriminalita?

V politických debatách se s bytovou krizí často spojuje zmiňovaná imigrace do Lucemburska. „Jiné země se mohou obávat migrace v souvislosti s kriminalitou, je tam rétorika, že ti lidé nám berou práci, snaží se získat podporu od státu a tak dále, upozorňuje politoložka Anna-Lena Högenauerová z Lucemburské univerzity.

Čtěte také

„Tady v Lucembursku je to jiné. Vnímání je takové, že ti lidé přijdou, pracují, přispívají do našeho důchodového systému, ale zároveň nám berou byty. Takže je zde debata o tom, kolik imigrace může ještě Lucembursko skutečně absorbovat a jaké dopady to bude mít zejména na nejchudší lidi a jejich přístup na trh s bydlením,“ dodává.

V Lucembursku právě dobíhá supervolební rok. Obyvatelé mají za sebou národní i místní volby. A kampaň k evropským volbám podle Högenauerové v podstatě ještě nezačala. „Nikde nevidíte žádné billboardy a letáky. Je ale pravděpodobné, že ekonomické a sociální otázky otázky budou hrát velkou roli,“ poznamenává expertka.

autoři: Zdeňka Trachtová , fos
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.