Ozvěny dne 21. 8. 2001
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprochází korekturou.
ČR si dnes připomíná 33. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy
Před 33 lety skončilo pro většinu lidí v tehdejším Československu období nadějí. Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 na dlouhá léta ovlivnila osudy lidí v celé naší zemi, vyžádala si životy desítek lidí. Více už od reportérky Radiožurnálu Vlasty Valentové.
Smutné výročí okupace si dnes připomněli lidé na mnoha místech republiky. Pietní akt se uskutečnil také před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Právě tady probíhaly 21. srpna 1968 ty nejtvrdší střety mezi sovětskými vojáky a lidmi, kteří sem proti nezákonné okupaci přišli protestovat a obsazený rozhlas bránit. K pamětní desce s patnácti jmény těch, kteří za to zaplatili životem, se dnes dopoledne přišli poklonit zástupci Senátu Parlamentu České republiky, magistrátu hlavního města, Armády České republiky a také celá řada Pražanů. Mezi čestnými hosty dnešního pietního aktu, který byl zahájen Pražskou fanfárou, byl i tehdejší rozhlasový redaktor Jiří Dienstbier, přímý účastník boje o rozhlas.
Jiří Dienstbier: Desetitisíce lidí přišly a ucpaly všechny příchody k budově, takže když přijely sovětské tanky, tak se tam nemohly dostat, a trvalo ještě asi dvě hodiny, než vtrhli do budovy a stříleli do budovy rozhlasu a kolem, a potom to skončilo tím, když vtrhli do studia, no, technička tam měla připravenou hymnu, takže když vtrhli do studia, tak tam ještě nasadila ze stroje hymnu.
Jak uvedl v úvodu pietního aktu generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, nejenom památku těch, kteří v srpnu roku 1968 obětovali tehdejšímu Československému rozhlasu svůj život, je třeba zachovat v paměti.
Václav Kasík, generální ředitel Českého rozhlasu: Vzpomeňme prosím na ty, kteří zde před rozhlasem padli. Vzpomeňme na ty, kteří padli na jiných místech naší země, a vzpomeňme i na ty, kteří v následujících letech položili své životy pro stejnou myšlenku. Přál bych si, aby se podobné dny již nikdy neopakovaly.
Anketa k 21. srpnu 1968
Co si lidé vybavují, když slyší datum 21. srpen 1968, zjišťovala Marie Vrábelová.
Co se vám vybaví, když řeknu 21. srpen 1968?
Anketa: Samozřejmě příchod sovětské armády.
Mně sovětská okupace.
No, okupace Varšavské smlouvy.
Asi, že přijeli Rusové. My jsme se o tom ještě ve škole neučili, takže já nevím. My jsme s dějepisem teďko ve druháku skončili a právě jsme říkali, že třeba o tady těch událostech nám vůbec nic neříkali, že vlastně nejsme vůbec informovaní, co jako bylo. Akorát teda vím od rodičů, že něco s Rusy, asi nás osvobodili, ale jinak nevím.
Zažil jsem hroznou noc, ráno potom viděl tanky v Praze, hrůza, a potom normalizace a různé perzekuce. Manželka nesměla vykonávat činnosti, které odpovídaly jejímu vzdělání, v mém případě totéž, co k tomu dodat víc?
Mikuláš Dzurinda vyzval občany k poučení se z historických chyb
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda u příležitosti výročí invaze spojeneckých vojsk do Československa vyzval občany, aby se poučili z historických chyb. Jak informuje naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová, Slovensku podle Dzurindy hrozí vnitřní okupace země.
I nyní je podle Dzurindy nutné pochopit, že Slovensko se ocitlo ve zlomové situaci, s tím rozdílem, že směřování země v podmínkách 21. století už nemůže být ohroženo zvenčí, ale pouze zevnitř Slováky samotnými. Dzurindovo prohlášení mnoho politiků doslova šokovalo. Porovnávání událostí osmašedesátého roku se současným vnitropolitickým vývojem považují především opoziční představitelé za nehoráznou manipulaci a neznalost tehdejších souvislostí.
Proti vstupu vojsk VS do Československa protestovali také lidé v SSSR
Před 33 lety protestovali proti vstupu armád Varšavské smlouvy do Československa také lidé v tehdejším Sovětském svazu. Byla mezi nimi i Larisa Bogorazová, se kterou v Moskvě mluvil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.
73letá Larisa Bogorazová vidí dnešní postoj Ruska k událostem roku 1968 u nás jednoznačně. Oficiální místa prý chtějí zapomenout, že byl nějaký vstup vojsk, aby nebylo třeba se omlouvat, a tím spíš se nemluví o lidech, kterým se říkalo "sedm statečných" a kteří před 33 lety projevili nebývalou odvahu a veřejně protestovali proti vojenské akci v Československu.
Larisa Bogorazová: Je to hanba Ruska, prostě ostuda.
Říká s pohnutím v hlase do telefonu Larisa Bogorazová, která se po protestu proti vstupu sovětských vojsk už nesměla vrátit k vědecké práci, ale obsluhovala třeba i výtahy. Jak pro Český rozhlas připomněla, bylo tehdy odpůrců 21. srpna víc než jen sedm a další protestovali v Petrohradu.
Británie v uplynulých dnech zaznamenala nárůst počtu českých žádostí o azyl
Velká Británie v uplynulých dnech zaznamenala nárůst počtu českých žádostí o azyl. Mluvčí britského velvyslanectví v Praze Zbyněk Havránek Českému rozhlasu řekl, že situaci nyní pozorně sledují.
Zbyněk Havránek: Jsme v úzkém kontaktu s českou vládou, ale samozřejmě jsme jasně řekli při pozastavení kontrol na pražském letišti, že pokud se ta situace vyvine negativně, pokud budou pokračovat žádosti o azyl od občanů České republiky, tak jsme operativně připraveni předběžnou kontrolu znovu zavést.
Podle Havránka ale úřady v Londýně v současné době o znovuzavedení kontrol neuvažují.
Aktivisté ROI navštěvují romské rodiny s tím, aby neodcházely do zahraničí
Aktivisté Romské občanské iniciativy navštěvují romské rodiny s tím, aby neodcházely do zahraničí. Představitelé iniciativy ovšem od těchto aktivistů nemají žádné informace, že by se Romové po ukončení britských kontrol na letišti opět ve větším počtu chystali do Británie vycestovat. Zabránit jejich dalšímu exodu by podle romského předáka Štefana Ličartovského pomohla přímá jednání britské strany s romskými představiteli. Problém odchodu Romů do ciziny se chystají romští představitelé řešit připravovanými projekty zaměřenými na problematiku zaměstnanosti a bydlení.
Dnešní pátrání po sourozencích Vosmanských nepřineslo žádnou novou stopu
Žádnou novou stopu nepřineslo dnešní pátrání po sourozencích Janu a Dagmar Vosmanských. Téměř šest stovek policistů a vojáků bez výsledku pročesávalo okolí Koryčan na rozhraní Kroměřížska a Uherskohradišťska. Na místě byl Michal Fila z Českého rozhlasu Brno.
Samotná akce začala krátce před polednem, kdy 550 policistů a vojáků tvořilo 3,5 kilometru dlouhou rojnici a začalo pročesávat terén o rozloze 15 kilometrů čtverečních. Také sem totiž mohl obě děti vzít jejich belgický švagr Stephan Knaepen, který byl objeven mrtev 8. srpna v Nebovidech na Brněnsku. Dnešní pátrání je označováno jako zatím nejnáročnější. Potvrdila to jihomoravská policejní mluvčí Kamila Janíčková.
Kamila Janíčková, mluvčí Policie ČR: Byli jsme posíleni proti uplynulým dnům o pořádkové policisty, kteří byli staženi vlastně z okresních ředitelství v rámci celé jižní Moravy. Dnes jsme se zaměřili na rozsáhlý lesnatý terén.
Vitana pozastavila prodej své sójové omáčky
Vitana pozastavila prodej své sójové omáčky, která obsahuje rakovinotvornou látku označovanou jako 3-MCPD. Reaguje tak na zjištění České zemědělské a potravinářské inspekce. Radiožurnálu to řekl mluvčí Vitany Milan Linka.
Milan Linka: Ve stanovisku ČZPI ze 13. srpna 2001 se uvádí, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že 3-MCPD poškozuje zdraví. 3-MCPD je pouze potenciální zdraví škodlivou látkou pro spotřebitele, kteří denně konzumují jídlo s vysokým obsahem této látky v průběhu velmi dlouhé doby. Vzhledem k možným obavám našich zákazníků jsme se rozhodli pozastavit prodej naší sójové omáčky. Též jsme požádali naše obchodní partnery, aby tento výrobek dočasně odstranili ze svých regálů.
Podle mluvčího Vitana pracuje na opatřeních, která povedou k vrácení schválených sójových omáček do obchodů v co nejkratší možné době.
Německo a Česká republika mají rozdílný názor na bezpečnost JETE
Německo a Česká republika mají rozdílný názor na bezpečnost jaderné elektrárny Temelín. Po setkání s premiérem Milošem Zemanem to prohlásil německý kancléř Gerhard Schröder. Česká republika si ale podle něj svrchovaně rozhodne o své energetické politice a Německo nebude kvůli Temelínu klást Praze překážky na cestě do Evropské unie. Po společném obědě na severočeském zámku Sychrov označili oba premiéři ve věci jaderné elektrárny za rozhodující řešení proces z Melku, který zaštítila Evropská komise.
Gerhard Schröder dopoledne navštívil mladoboleslavskou Škodovku
Dopoledne si německý kancléř Gerhard Schröder prohlédl mladoboleslavskou Škodovku. Tu označil za velmi důležité propojení ekonomik České republiky a Německa. Deset let po vstupu koncernu Volkswagen prodá Škoda Auto 2,5 krát více vozů ročně. Nejvíce aut vyváží podnik právě k našim západním sousedům. Kancléř Schröder dodal, že tato spolupráce má vliv i na přistoupení naší země k Evropské unii.
Gerhard Schröder, kancléř SRN: Můžeme vycházet z toho, že Češi budou v první skupině zemí, které vstoupí do EU. Jak víme, Česko udělalo velký pokrok ve vstupních jednáních. Není to žádné překvapení při této průmyslové kultuře. Bylo by dobré už v této fázi přibližování se evropské patnáctce blíže spolupracovat, provázat ekonomiku se zeměmi unie. Tento projekt je také právě toho příkladem. Úspěšné propojení ekonomiky kandidátské země s ekonomikou země Evropské unie se po připojení státu ještě zlepší.
Podle rakouských odpůrců JETE jsou informace ČEZ zkreslené a nepravdivé
Rakouští odpůrci atomové energie tvrdí, že jaderná elektrárna Temelín se v neděli po odstranění závady nerozeběhla a je stále mimo provoz. Podle prohlášení hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí a organizace Stop Temelín jsou informace ČEZ zkreslené a nepravdivé. K těmto tvrzením se pro Český rozhlas vyjádřil mluvčí jaderné elektrárny Temelín Milan Nebesář.
Milan Nebesář, mluvčí JETE: Akciová společnost ČEZ je seriózní firmou a elektrárna Temelín podává pravidelné denní informace o stavu na prvním výrobním bloku, dává je na Internet a jsou zde k dispozici jakýmkoliv médiím. Rakouští aktivisté lžou, když tvrdí, že informace jsou zkreslené a zavádějící. Já myslím, že se každý může přesvědčit, jaké informace akciová společnost ČEZ podává, a může si je najít na internetových stránkách.
Temelín podle Nebesáře nyní pracuje na minimálním výkonu tří desetin procenta.
V Bruselu jedná Rada NATO o makedonské operaci Hlavní sklizeň
V Bruselu jedná Rada Severoatlantické aliance o makedonské operaci Hlavní sklizeň. Téměř tři tisíce vojáků NATO má shromáždit zbraně dobrovolně odevzdané albánskými povstalci. Podle neoficiálních diplomatických zdrojů by velvyslanci devatenácti členských zemí aliance měli zítra nebo nejpozději ve čtvrtek rozhodnout, zda bude operace zahájena. Jako její předvoj už v Makedonii působí čtyři stovky vojáků z Británie, České republiky a Francie. Ti monitorují situaci a připravují logistické zázemí pro celý kontingent NATO.
Šimon Peres je připraven setkat se v nejbližší době s Jásirem Arafatem
Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres je připraven sejít se v nejbližší době s palestinským předákem Jásirem Arafatem. Šéf izraelské diplomacie to potvrdil při své návštěvě Budapešti. Z Maďarska se hlásí spolupracovník Radiožurnálu Gregor Martin Papuzcek.
Boj proti terorismu považuje Šimon Peres nadále za hlavní úlohu při řešení blízkovýchodní krize. Vojenské metody nevedou nikam, úspěšné mohou být jen politické kroky. Vicepremiér a ministr zahraničních věcí izraelského státu reagoval i na iniciativu šéfa německé diplomacie Joschky Fischera, aby se Peres setkal s palestinským vůdcem Jásirem Arafatem v Berlíně. Izraelský politik zdůraznil, že podobná setkání by měla být normální.
Šimon Peres, izraelský ministr zahraničí: Domnívám se, že slovy je možno dosáhnout o mnoho více než bombami, a jsem přesvědčený, že intifáda nevyjde draho jen Izrael, ale i Palestince, a proto je třeba udělat vše pro ukončení utrpení a jsem tedy připraven v blízké budoucnosti setkat se s Jásirem Arafatem.
Řekl Šimon Peres.
V souvislosti se sobotním koncertem skinů v Žiželicích padla první obvinění
První obvinění z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů padla kvůli sobotnímu koncertu extremistických skupin v Žiželicích na Lounsku. Na akci přijelo na 190 příznivců hnutí Skinheads. Někteří z nich podle policie v průběhu koncertu hajlovali a měli na oděvech fašistické symboly. Severočeská policejní mluvčí Jana Čudová doplnila, že část ze skinheadů už byla obviněna.
Jana Čudová, mluvčí Policie ČR: V souvislosti se sobotním koncertem skinů v Žiželicích, okres Louny, vyšetřovatel obvinil deset osob, z toho čtyři jsou stíháni vazebně, dva cizinci a dva Češi.
Obviněným hrozí až pětileté vězení.
Proces s policisty obžalovanými z obchodování s drogami byl odročen
Na počátek října odročil Krajský soud v Ostravě proces s bývalými brněnskými policisty, kteří jsou obžalováni z obchodování z drogami. Petr Netík spolu se Stanislavem Mozgou měli nafingovat, že spálili 25 kilogramů zabaveného heroinu. Podle státního zástupce však drogy prostřednictvím dalšího policisty získali ostravští dealeři. Soud už v květnu loňského roku rozsudek vynesl. Vrchní soud však celý případ vrátil k došetření. Proces sleduje Andrea Čánová, Český rozhlas Ostrava.
Soud také stanovil kauce pro ty obžalované, kteří jsou doposud ve vazbě. Na svobodě je pouze Petr Netík. Pokud každý z pětice obžalovaných do příštího pondělí složí 250 000, bude soud rozhodovat o jejich propuštění z vazby. Karel Nováček, obhájce policisty Miloše Jeřábka, který měl dělat prostředníka mezi brněnskými policisty a ostravskými dealery, je s dnešním rozhodnutím soudu spokojený.
Karel Nováček: Já se domnívám, že je to vstřícný krok, a domnívám se, že tento krok odráží současnou situaci, ve které se to nachází. Já se domnívám, že už ve vazbě strávili dost dlouhou dobu a že to je vstřícný krok, který !!NEROZUMÍM!!
Hlavní líčení bude pokračovat 8. října.
Před jedenácti lety začala v Čechách působit organizace Naděje
Před jedenácti lety začala v Čechách působit organizace Naděje pomáhající lidem v nouzi. Podle Miroslava Šváry, vedoucího jedné pražské pobočky, jsou jejich klienti většinou bezdomovci, kterým se rozpadla manželství. Jsou tu ale i ti, kteří se nedokázali vypořádat s každodenním stresem v práci.
Miroslav Švára: Protože selžou v pracovním procesu, nedaří se jim nalézt zaměstnání nebo ti, kteří jsou okradeni, to znamená zejména u těch důchodců, sociálně slabších, takže byť je to ztráta třeba toho důchodu, tak je to pro ně kolikrát i jediný zdroj obživy, takže v tom případě zase přichází, abychom mu na určitou dobu pomohli řešit jeho problém.
Ozvěny z burzy
Akcie na burze dnes po pondělní stagnaci zamířily vzhůru povzbuzeny nákupy telekomunikačních společností. Objem zobchodovaných cenných papírů klesl na 7,8 miliardy korun. Dnešní dění na burze pro Český rozhlas komentuje Mikuláš Brož ze společnosti Patria Finance.
Mikuláš Brož: Dnešní obchodování na pražské burze bylo ve znamení nízké aktivity investorů, stejně tak jako na trzích v západní Evropě. Nejaktivněji se dnes obchodovalo s Komerční bankou, největší nárůst však zaznamenaly České radiokomunikace v očekávání brzkého rozhodnutí vlády ohledně prodeje státního podílu v této společnosti. České radiokomunikace tak uzavřely na hodnotě 390 korun s nárůstem o 4,9 %. Dnes ve 20.15 hodin středoevropského času se očekává zveřejnění rozhodnutí americké centrální banky o dalším vývoji měnové politiky, která bude mít mimo jiné vliv i na budoucí vývoj světových akciových trhů.
Obchodování s korunou bylo dnes klidné. Česká měna vůči euru mírně oslabila na 34 koruny a 8 haléřů, což je 17 korun a 42 haléřů za marku. Vůči dolaru česká měna mírně posilovala. Zakončila na prakticky stejném kursu jako včera, tedy 37 korun 33 haléřů.
K věci
Jak už jste slyšeli ve zpravodajské části Ozvěn dne, vlády Česka a Německa mají rozdílné názory na otázky bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín. Vyjasnit by je mělo důkladné posouzení Temelína na základě česko-rakouských dohod z Melku. Takový je závěr z dnešního jednání premiéra Miloše Zemana s německým kancléřem Gerhardem Schröderem na severočeském zámku Sychrov. O postojích šéfů obou vlád teď bude s komentátorem Hospodářských novin Martinem Denemarkem mluvit Aleš Heřmánek.
Pane Denemarku, dobrý večer.
Martin Denemark: Dobrý večer.
Postoj pánů Schrödera a Zemana je k jaderné elektrárně Temelín, dá se říci, střízlivý, z jednání naopak s rakouským kancléřem Schüsselem to vypadalo daleko více emotivněji. Dá se říci, že to je třeba tím, že oba dva premiéři jsou členy socialistické internacionály, je tady jakási spřízněnost sociálně-demokratických stran, a proto na sebe tolik neútočí?
Martin Denemark: Tak, tato spřízněnost zde bezpochyby je, ale nemyslím si, že by byla tím hlavním důvodem rozdílného postoje Německa a Rakouska, jeho předních politiků k Temelínu a ke vztahům k České republice. Hlavní důvod bych viděl ve vnitropolitické situaci jak v Německu, tak v Rakousku. Pozice německého kancléře je nesrovnatelně silnější než pozice jeho rakouského partnera. Situace v Rakousku přesáhla normální meze, pokud jde o takovou tu politickou atmosféru kolem Temelína, situace v Německu je nesrovnatelně střízlivější, a myslím si, že hlavním tahounem té německé rezoluce, která tady u nás před nedávnem udělala takovou bouři, byla výlučně strana Zelených, je to způsobeno blížícími se volbami v Německu.
Ovšem E.ON přestal nakupovat českou elektřinu, to je německá společnost, jedna z největších v zemi. Přece jenom ten vliv tady existuje.
Martin Denemark: Samozřejmě, máte pravdu, vliv tady existuje, je spojen s působením ekologických organizací a dalších občanských zájmových skupin přímo v místech, kde se rozhoduje o nákupech elektřiny, mám na mysli uzavírání distribučních smluv. E.ON usoudil, že pro něj bude výhodnější nespolupracovat přímo s ČEZ, souvisí to s celou tou kampaní proti takzvané "špinavé elektřině", která v Německu běží, ale popravdě řečeno, ono je to do jisté míry všechno velké pokrytectví, protože nikde není řečeno, že se česká elektřina nebude do Německa nadále dovážet a že ji nebudou v konečném součtu odebírat ti samí lidé, kteří dnes bojují proti těm smlouvám s E.ON, protože stačí, aby si tam dovozní smlouvu s Českou republikou uzavřela nějaká neněmecká firma a ta potom tu elektřinu E.ON prodala.
Kancléř Schröder několikrát dnes podpořil vstup České republiky do Evropské unie v první vlně a zdůraznil, že vlastně Temelín na to nebude mít žádný vliv, to znamená, že přece jenom tu otázku Temelína nepovažuje za tolik zásadní.
Martin Denemark: Popravdě řečeno, on nic jiného nemohl říci, protože by zcela popřel svou dosavadní politiku, ostatně i v té rezoluci, o níž jsme již mluvili, není žádná souvislost mezi Temelínem a vstupem České republiky do Evropské unie. Německo, stejně tak jako unie jako celek, zastává názor, že rozhodnutí o Temelínu je výlučně českou záležitostí. Samozřejmě nemůžeme nikdy říkat nikdy, neočekávám, že by kdykoliv došlo k přímému propojení Temelín a vstup, ale může se stát, že ty tlaky, jak na vnitropolitické scéně Německa, tak dalších zemí, budou narůstat, může se stát, že Temelín bude mít třeba nějaké další technické problémy, takže třeba ta jednání budou dramatičtější, ale jsem přesvědčen, že v konečném součtu skutečně nedojde nikdy k přímému spojení Temelína a vstupu České republiky do unie.
To řekl v rozhovoru K věci komentátor Hospodářských novin Martin Denemark. Pane Denemarku, díky za rozhovor. Na slyšenou.
Martin Denemark: Nashledanou.