Příběh kapky
10. prosince uběhne půl století od chvíle, kdy zatím jediný český vědec, profesor Jaroslav Heyrovský, převzal ve Stockholmu z rukou švédského krále Nobelovu cenu za chemii. Toto velké výročí připomíná putovní výstava, která právě teď cestuje po vlastech českých a také moravských.
Autory výstavy, nazvané Příběh kapky s podtitulem Jaroslav Heyrovský, první český nobelista, jsou jeho syn Michael Heyrovský, Robert Kalvoda a Květa Stejskalová, vědečtí a odborní pracovníci Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. O výstavě jsme hovořili právě s Květou Stejskalovou. Začali jsme však od samotného ústavu.
Čím se jeho badatelé zabývají a v jakých oborech nacházejí výsledky jejich výzkumu své konkrétní uplatnění?
Květa Stejskalová: Náš ústav patří mezi více než padesátku akademických ústavů, veřejných výzkumných institucí. Patříme do takzvané druhé sekce, sekce přírodních a chemických věd, a zabýváme se fyzikální chemií, což je obor na rozhraní fyziky a chemie. V rámci této fyzikální chemie se u nás dělá badatelský výzkum v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, a to na poli chemické fyziky, teoretické chemie, katalýzy a elektrochemie. Dále se zde studují a vyvíjejí různé nové materiály a technologie. Všichni dnes znají pojem nanosvět, nanovědy... I my máme ve všech těch oborech, chemické fyzice, katalýze i elektrochemií, co říci a co dát jako příspěvek k objevování nanosvěta a využívání jeho vynikajících vlastností. Řada vědců se u nás zabývá tímto výzkumem a řeší projekty základního a aplikovaného výzkumu i ve spojení s aplikační sférou; řeší projekty financované ze zahraničí. Těch projektů je celá řada, každoročně více než sto, a výsledky se uplatňují v medicíně, ve výzkumu v oblasti chemie, nových technologií, výzkumu atmosféry, životního prostředí a tak dále. To pole je velice široké, tak jako je široká fyzikální chemie.
A teď už si představme samotnou výstavu, věnovanou 50. výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému. Připomeňme, že má název "Příběh kapky". Proč vlastně?
Květa Stejskalová: Je skutečně málo lidí, kteří si pamatují a nebo kteří si někde nastudovali, za co byla Nobelova cena profesoru Heyrovskému udělena - že byla za metodu, která se jmenuje polarografie, v níž vystupuje nějaká kapka. Konkrétně je to kapka rtuti - odtud Příběh kapky. My jsme chtěli touto výstavou přilákat k tomuto tématu veřejnost; hlavně tu mladou, která nemá tuto záležitost zažitou z vlastních vzpomínek a ve škole se o ní mnohdy ani neučí. A tak jsme sebrali všechny materiály, které byly v archivu Heyrovského ústavu dostupné a vytvořili jsme z nich expozici. Ta expozice má tři části. První část představuje práci a život profesora Heyrovského a jeho výzkumného týmu prostřednictvím písemných dokumentů, z nichž jsme pořídili a vystavujeme kopie, a množství fotografického materiálu. Bylo zpracováno více než 200 fotografií a asi 150 diapozitivů, ze kterých byly zhotoveny skeny. Z toho všeho jsme udělali sérii, myslím že hezkých a hodně vypovídajících plakátů, neboli posterů. Je jich asi deset, formátu A0 a A1. V druhé části expozice vystavujeme trojrozměrné exponáty - přístroje a věci, které s polarografií souvisí. Je tam vystavena řada polarografů od 30. do 90. let minulého století. První polarograf z roku 1924 nevystavujeme, bylo by to trošku složité. Je to unikátní přístroj, který by převážení moc dobře nesnášel, takže vystavujeme až ty "novější" modely. Je tam k vidění sada asi osmi až deseti přístrojů... S polarografickým výzkumem jsou nerozlučně spjaty také tzv. polarografické nádobky. To jsou skleněné výtvory, velice krásné, které musel vždycky sklář udělat přímo podle návrhu vědce. Když se s tou metodou zkoušely nové věci, vyráběly se i nové polarografické nádobky, takže jsou to skutečně unikáty. Vystavujeme je v jedné celé vitríně i s návrhy těch badatelů, kteří na nich pak měřili svůj výzkum. Dále vystavujeme diapozitivy, se kterými profesor Heyrovský a jeho kolegové přednášeli, ať už na konferencích pro odbornou veřejnost a nebo i pro laickou veřejnost. Třetí část expozice je jakýsi bonus a bonbonek - tam si budou moci diváci postát nebo se posadit a shlédnout více než hodinovou smyčku starých dokumentů a filmů, které pořídila převážně tehdejší Československá akademie věd a ministerstvo školství. Jsou to filmy o výzkumu Jaroslava Heyrovského, o tom, jak dostal Nobelovu cenu, o tom, co je vůbec polarografie. Jsou tam i ukázky jeho přednášek z Karlovy univerzity, a to je materiál, který byl málokdy publikován nebo je součástí jiných dokumentů. Zde budou mít diváci možnost vidět všechno.
Výstava "Příběh kapky" o prvním českém nobelistovi Jaroslavu Heyrovském je, jak už jsme řekli, putovní. Byla k vidění v Pardubicích, nyní ji hostí Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně na Kraví hoře...
Neřekli jsme, že v Brně na Kraví hoře budou mít zájemci o výstavu možnost prožívat "příběh kapky" pouze do 9. listopadu, každý všední den od 8 do 12 hodin a také vždy hodinu před začátkem pořadu ve velkém planetáriu. Jak už bylo řečeno, výstavu doprovázejí popularizační přednášky - jak se o jejich konání veřejnost dozví?
Přibližovat veřejnosti fyzikální či chemická bádání nebo nové objevy není vůbec jednoduché; určitě je to složitější, než popularizovat výsledky jiných, poněkud srozumitelnějších vědeckých oborů?
Květa Stejskalová vám představila aktivity Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd České republiky, zaměřené na popularizaci vědy a získávání budoucích nových talentů. Nejviditelnějším z projektů ústavu je momentálně výstava Příběh kapky. My si tento příběh budeme vyprávět za týden, kdy v našem pořadu přivítáme Michaela Heyrovského. Nejen, že se od něj dozvíte, co je to polarografie, ale také vám poví, jak jeho otec, profesor Jaroslav Heyrovský, ke svému objevu dospěl, co mu přinesla Nobelova cena a jaké to je, kráčet v nobelistových stopách. Poslechněte si za týden náš speciál, věnovaný především 50. výročí udělení Nobelovy ceny prvnímu a dosud jedinému českému vědci - Jaroslavu Heyrovskému.
Vysíláno v Planetáriu č. 43/2009, 24. - 30. října 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:31).
