Proti radaru, proti bludům
V pátek 24. srpna se do Rožmitálu pod Třemšínem sjelo přes třicet starostů, kteří hledají způsob, jak se sjednotit v odporu proti zamýšlené výstavbě americké radarové základny v Brdech. Na místě založili - jak informuje server Idnes.cz - "volný svazek měst, městysů a obcí, které se sjednotily v odporu proti raketové základně". Na místě dokument podepsalo jedenatřicet představitelů obcí, tři starostové podepsat odmítli, neb k tomu neměli mandát svých zastupitelstev. Ostatní je pak z dalšího jednání vyloučili a vykázali je ze sálu.
Jestli tomu tady kolem chceme říkat demokracie, potažmo právní stát, je takový postup vrcholně nepřijatelný. Oněch jedenatřicet signatářů ustavujícího dokumentu protestujících obcí tím zřetelně předvedlo okolnímu světu, jak na tom jsou v oboru demokratické diskuse.
Samotný název shora zmíněného spolku je - a veřejnost to nezaznamenává poprvé - naprosto zcestný. Proti raketové základně mohou zúčastnění představitelé obcí cítit opravdu hluboký odpor, za jejich humny však rakety nikdo nestaví - jestli tam ovšem už dávno nějaké ty domácí nestojí. Za jejich humny je plánována výstavba radaru - a to je, prosím pěkně, ta kulatá bílá věc, která - na rozdíl od dlouhých, špičatých a štíhlých předmětů, takto česky raket - nelétá, nýbrž vysílá (jak nejnověji odborníky potvrzeno) zdraví neohrožující vlny. Takže směšování dvou rozdílných subsystémů jednoho systému jen proto, aby to pro veřejnost znělo trochu hrozivěji ("nechceme tu žádné ošklivé a smrtící rakety" místo "nechceme tu radar"), je možné považovat za primitivní propagandistickou hru se slovy.
Navíc, před pár dny nějací podbrdští starostové naznačili, že by se o stavbě radarové stanice v Brdech jednat mohlo. Pravda, za předpokladu, že by vláda jaksi připozařídila dotace pro jejich region.
Tato zpráva však u představitelů, jednajících v Rožmitále, vyvolala toliko odmítavé stanovisko k dalšímu jednání s vládním koordinátorem radarových záležitostí Tomášem Klvaňou. Přitom Klvaňa udělal jen to, že některým starostům (proč ne všem najednou je nyní asi nevysvětlitelné) předložil posudek vypracovaný českými odborníky, podle kterého nemůže mít plánovaný radar nějaké škodlivé účinky na obyvatelstvo. Jedním z odborníků, který se k problematice škodlivosti plánovaného radaru v minulých dnech vyjadřoval je i docent RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření Státního zdravotního ústavu v Praze. Podle jeho slov je například elektromagnetické záření od zapnutého mobilu u ucha minimálně desettisíckrát větší, než od uvažovaného radaru. Jestli ovšem proti radaru nastavení představitelé obcí nechtějí na posudky podobného kalibru dbát, nedá se nic dělat. Snad jen, že by se měli dozajista mít na pozoru, aby jim někdo neuřkl jejich domácí zvěř...
Navíc - v případě, že by se nakonec nějak "podařilo" umluvit nyní radar odmítající představitele obcí pomocí dotačních slibů, jest se obávat, že se ozve nejméně 6.769 zbývajících představitelů ostatních obcí České republiky, kteří by se mohli cítit "odstrčeni" od urychlených dotací jen díky tomu, že se radar neplánuje v blízkosti jimi spravovaných obcí.
Nejnovější potíž, která možná může vládě nadělat více vrásek, než brdští odpůrci radaru (pro ně ale "raketové základny", nezapomínejme) je poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka, který sotva koaličně dorebeloval v otázkách reformy veřejných financí rebeluje vnitrokoaličně v tom smyslu, aby se kvůli umístění radarové stanice uspořádalo referendum. Poslanecká sněmovna, jak známo, díky jeho hlasu, kterým se přiklonil na stranu opozice (včetně oscilujících poslanců Pohanky a Melčáka), žádající referendum, bude otázky lidového hlasování projednávat v dalším kole. Doufejme, že bez předsudků, věcně a s přihlédnutím k strategické důležitosti celé té radarové šarády, nikoli k tomu, kdo koho a za co nemá rád na domácí politické scéně...
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
