Česká republika má příliš mnoho dětí v ústavní péči, stát i neziskovky vidí řešení u pěstounů

Život v ústavu není příjemný žádnému dítěti, nejvíce ale podle odborníků škodí vývoji těch nejmenších, do 1 roku. S tím počítá nová Národní strategie ochrany práv dětí, která si klade za cíl především prevenci. Tedy to, aby děti nemusely původní rodinu vůbec opustit. Kojenecký, výchovný nebo jiný ústav by měl představovat až krajní řešení. To by byla podle ředitelky nadačního fondu Rozum a cit Jaroslavy Málikové oproti dřívějšku zásadní změna.

„U nás zatím je to naruby. Takže touhle právní úpravou by se měla posílit prevence a náhradní rodinná péče a upřednostnit před ústavní."

Aby ale tento systém fungoval, bude potřeba daleko víc náhradních rodin, které by děti přechodně anebo i natrvalo přijaly. Na nábor se nově zaměří státní kampaň Právo na dětství a dlouhodobě se o to snaží i Rozum a cit. Role klíčového propagátora v tomto případě patří patronce fondu herečce Nadě Konvalinkové.

„Protože jsem sama prožila v dětském domově 1 rok když mi bylo 10, když se mi rozváděli rodiče. Tak vím, jak tam ty děti trpí a jak se obalují takovou až jakoby krutou slupkou. Řešení je alternativní rodinná péče. V těch dětských domovech děti skončí v 18 - a co teď? Jsou tam chovány jako v botanické zahradě, nevědí třeba ani jak vypadá bochník chleba nebo čaj. Je důležité, aby to miminko odmala vidělo, že maminka pere, ždíme, chodí nakupovat. Prostě normální rodinný život," říká Naďa Konvalinková s tím, že je jistě často obtížné na sebe roli náhradní rodiny přijmout.

Některé dětí trpí následky traumat, která jim přineslo odtržení od rodiny, ale i špatné zacházení nebo dokonce fyzické týrání. Proto má v rámci nové strategie vzniknout i komplexní síť odborníků, kteří náhradním rodičům poskytnou poradenství a další speciální služby.

„Ty rodiče bojují jako lvi o ty děti. Taky jsme měli holčičku, která když přišla, tak oni poznali, že špatně vidí. Našli odborníka, který rozpoznal glaukom na očičkách, takže se to operovalo, oči se zachránily. A taky skoro nejedla. Zjistili, že jí chybí růstový hormon. Pak když už jsem tam byla příště, tak ona snědla 4 bramboráky a 6 buchet. Bylo vidět, že prospívá. Je obrovské štěstí, že poznávám tak nádherné lidi," popisuje jeden z mnoha případů s dobrým koncem Naďa Konvalinková.

Přestože se stát snaží náhradní rodinnou péči podporovat, stát se pěstounem není ani po právní stránce snadné. Zájemci musí projít psychotesty a mnoha přípravami, průběžně je pak kontrolují sociální pracovnice. Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která by měla začít platit v létě, podmínky výběru a výkonu pěstounské péče navíc ještě o něco zpřísní.