Sarajevský atentát: bomby, kulky, nezdařilé utonutí i otrava
28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Mladý anarchista Gavrilo Princip ho zastřelil ranou do krku, druhá kulka usmrtila arcivévodovu těhotnou choť Žofii Chotkovou. Atentát se stal rozbuškou konfliktu, který záhy přerostl v 1. světovou válku.
Oficiální návštěva Bosny a Hercegoviny znamenala pro Františka Ferdinanda vstup na velmi horkou půdu. Území se sice nacházelo pod správou Rakouska-Uherska už od roku 1878, k anexi ale došlo až o třicet let později, kdy monarchie využila okolností tzv. Bosenské krize. Zasáhla tak ovšem do zájmů Srbska a potažmo i Osmanské říše a Ruska.
S připojením k Rakousku-Uhersku se nechtěli smířit ani samotní obyvatelé Bosny a Hercegoviny. Dotčené Srbsko mohutně podporovalo jejich odboj, mj. tedy i organizace Mladá Bosna a Černá ruka, jejichž členové stáli za atentátem. Cílem měl být původně guvernér Bosny a Hercegoviny Potiorek. Byl to právě Bělehrad, kdo rozhodnutí změnil.
Nepřesná muška a mělká řeka
V osudný den je v Sarajevu k akci připraveno hned sedm útočníků. Hlavním organizátorem je učitel a novinář Danilo Ilić. Bombou vyzbrojuje prvního atentátníka Mehmedbašiče, který se ale k činu neodhodlá. Stejně tak propásne svou příležitost i Vaso Čubrilović. Až třetí v pořadí, Nedeljko Čabrinović, bombu na automobil s arcivévodou skutečně hází. Nestrefuje ale přesně a posádka vyvázne bez zranění. Sám atentátník rychle polyká kapsli s kyanidem. A stejně rychle ji i vydáví. Chce se tedy utopit a skáče do řeky Miljačky. Opět „nemá“ štěstí, je příliš mělká. Dav ho zadržuje a předává policii.
Špatná odbočka
Kolona aut pokračuje dále a zbývající tři členové spiknutí, Cvjetko Popović, Gavrilo Princip a Trifun Grabež, ji sledují, aniž by se pokusili o útok. Arcivévoda bez dalších kolizí dorazí na radnici. Vzhledem k událostem padá rozhodnutí změnit trasu zpáteční cesty. Bohužel se ale tato informace nedostane k řidiči prvního vozu v koloně. Jede tedy podle původního plánu. Auto s arcivévodou se kolony drží, ale guvernér Potiorek českému řidiči přikazuje, ať auto otočí. V momentě, kdy se tak děje, vychází z místního lahůdkářství Gavrilo Princip. Svou nečekanou příležitost využívá. Jednou střelou usmrcuje Františka Ferdinanda, druhou míří na guvernéra. Trefuje ale Žofii Chotkovou. Oba umírají do několika minut. Ne tak Gavrilo, který s polykáním kyanidu pochodí stejně jako Čabrinović. Pokouší se tedy zastřelit, ale zbraň mu vyrážejí. V následujícím procesu je odsouzen na 20 let vězení v Terezínské pevnosti, kde v roce 1918 umírá.
Měsíc po atentátu, 28. července 1914 vyhlašuje Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Řetězovou reakcí se zapojují další země a během měsíce se ve válečném konfliktu ocitá celá Evropa.