"Sedm sester" na Marsu
Sondy Mars Odyssey a Mars Global Surveyor Orbiters objevily pravděpodobně marťanské jeskyně. Alespoň tak se z jejich snímků vědcům jeví sedm velmi hlubokých otvorů na svazích marťanské sopky Arsia Mons.
Jde o velmi tmavé, téměř kruhové skvrny s průměrem asi 100 až 250 m a hloubkou přes 100 m. O tom, že to mohou být vchody do podzemních prostor, se přesvědčili proměřením teplot prostřednictvím infračervené kamery na Mars Odyssey. Ty jsou údajně rozdílné odpoledne a ráno před svítáním, protože teplota v "dírách" se na rozdíl od okolí mění jen asi o třetinu.
Podle Glenna Cushinga z výzkumného týmu se teplotní režim děr moc neliší od velkých jeskyní na Zemi. Zda jsou to hluboké vertikální šachty nebo otvory do prostorných jeskyní se teprve uvidí, ale jsou to vchody pod povrch Marsu. Za vznik jeskyní může nepřímo sopka, následně pak propady stropů vnitřních dutin vytvořených její činností. Tvar děr totiž neodpovídá ani malým sopečným či dopadovým kráterům.
Vědci hned dali objeveným jeskyním důvěrná jména po svých blízkých. Soustava přezdívaná "Sedm sester" se skládá z Deny, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nikki a Jeanne. Na už zmíněném úpatí druhé největší marťanské sopky, která je téměř 20 kilometrů vysoká, leží ve velké výšce. Je tedy velmi malá pravděpodobnost, že by byly příznivé pro mikrobiální život. A pokud by někdy na Marsu existoval, tak by se podle Cushinga asi nestěhoval do této výšky.
Podzemní jeskyně jako takové mohou být příhodným místem pro hledání života na rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka před radiací a dopady meteoritů. Pokud se v nich vyskytne led, mohou být i zásobárnou vody. Vědci proto pokračují v dalším průzkumu. Chtějí najít otevřené podzemní prostory i v nižších výškách, které by byly přístupnější pro budoucí pilotované mise na Mars.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
