Spisovatel Ivan Klíma oslavil 80. narozeniny
V polovině tohoto měsíce, přesně 14. září, oslavil osmdesáté narozeniny jeden z nejznámějších a nejvíce překládaných moderních českých spisovatelů, Ivan Klíma. Jeho jubileu je věnována následující poznámka.
Ivana Klímu jsme v ohlášení označili za spisovatele, ale rozsah jeho tvorby je mnohem širší. Stejně dobře by si zasloužil označení dramatik, publicista, esejista. V literárním slovníku "Literatura s hvězdou Davidovou" se je možno u Klímova hesla dočíst, že "židovství, vnímané jako oběť i vykoupení, prostupuje celým jeho dílem". Dokázat tuto tezi by však bylo možno jen velice zevrubným rozborem Klímova rozsáhlého díla. Židovská tematika jako taková totiž není v tvorbě Ivana Klímy, na rozdíl například od Arnošta Lustiga, nijak výrazná. Omezuje se na některé povídky, motivy v románech - nejvýrazněji v "Soudci z milosti" – a samostatně zaznívá jen v knížce pro děti "O chlapci, který se nestal číslem". I v tomto krátkém příběhu, inspirovaném kresbami Bedřicha Fritty z koncentračního tábora Terezín, kde Ivan Klíma jako chlapec spolu s rodinou strávil velkou část okupace, však židovský osud nemá nijak konkrétní rysy: Vyprávění je zpracováno jako obecnější podobenství o svobodě a nesvobodě, o touze dětského vězně po světě dostatku, porozumění a harmonie, který nečiní rozdíly mezi lidmi.
Židovství v literatuře Ivana Klímy se tak vždy jeví jako zprostředkované; tušené za výrazně humanistickým poselstvím jeho díla, konflikty lidí, kteří musí čelit osudovým událostem či zklamáním v osobním životě, kteří mocně, avšak mnohdy marně touží po tom nejobyčejnějším štěstí. Okolní svět často vnímají jako hrozbu, která se kdykoliv může změnit v katastrofu. Tuto autorskou polohu zvýrazňuje i Klímův zájem o dílo Franze Kafky, k němuž se hlásí nejen divadelní hrou "Franz a Felice", ale i literární esejistikou.
Přestože Ivan Klíma patří k nejtvořivějším českým moderním autorům, jeho tvorba byla domácím čtenářům dlouhá léta upírána. Patřil k výrazným stoupencům Pražského jara v roce 1968 a v době normalizačního režimu se ocitl na seznamu tzv. zakázaných autorů. V letech 1970 - 1989 tak mohli Klímova díla číst jenom ti, kdo je získali ze samizdatu či z exilových nakladatelství.
Stále obohacovaná bibliografie Ivana Klímy je nesmírně početná. Na jejím konci stojí zatím romány „Ani svatí, ani andělé“, „Premiér a anděl“, a především kritikou i čtenáři ceněné dvoudílné paměti „Moje šílené století“. Většina Klímových knih byla převedena do nejrůznějších jazyků a Ivan Klíma se dočkal četných literárních ocenění. Jeho tvorba se stále těší velkému zájmu čtenářů na celém světě. Do dalších let mu přejeme co nejvíce osobní i tvůrčí pohody.
