Stadice: Přemysl, líska a pohlaví

Poprvé to výslovně uvádí na počátku 12. století Kosmova Kronika česká. Když pro Přemysla přišli Libušini poslové, oral právě pole, později nazvané Královské. Dnes na něm stojí pomník Přemysla Oráče s reliéfy od pražského sochaře Josefa Maxe, postavený roku 1841. Právě v těchto místech prý před staletími Přemysl Oráč zarazil do země prut, kterým poháněl volský potah. Z prutu vypučela líska, která byla u zdejších obyvatel ve velké vážnosti. A nejen u nich. Karel IV. dokonce osvobodil hned tři stadické usedlosti od roboty, jen aby mohly o tuto lísku řádně pečovat a její oříšky odevzdávali na Pražský hrad. Zvyk se udržel až do roku 1701; o něco déle se udržela povědomost o něm. Horší už to bylo s péčí o lísku samotnou, která na počátku 19. století definitivně zašla.
Stadickým zbyl pomník, Královský pramen a také nedaleká Volská hora, v níž se údajně ztratili Přemyslovi voli, poté co je vypřáhl z potahu. Říká se, že na jejím úpatí vyvěrá rezavá voda, podobná močůvce a ze skály je prý tu a tam slyšet volské bučení. Nebo možná bylo, dokud Královské pole nepřeťala hlučná železnice a ještě hlučnější dálnice.
Stadice tradičně byly a i nadále jsou chápány jako místo spojené s českou státností. Ústecký kraj chce podobná památná místa obnovovat a tak se počítá i se zrestaurováním Přemyslova pomníku a obnovou zeleně včetně zdejších lísek, které s tou "původní" nejspíš nemají nic společného. Zviditelnit by se podle obce i kraje měla také Volská skála a Královský pramen; poslouží k tomu evropské dotace, což je velmi symbolické. Je totiž jisté, že pověst o moudrém knížeti-oráči a jeho sňatku s panenskou věštkyní není žádným původním českým mýtem. Podobných pověstí je víc a podle folkloristů mají společné indoevropské jádro. Jde prý o velmi průhlednou metaforu. Oráč je zosobněním mužské plodivé síly a orba není ničím jiným, než symbolickým vyjádřením pohlavního aktu. Základem stadické pověsti tedy je, jak napsal svého času v jednom článku historik Vít Vlnas, dávný indoevropský rituál "svatého sňatku", magicky zajišťujícího hojnou úrodu. Podle historika Dušana Třeštíka je však na celé stadické historii ještě mnohem důležitější "politický" moment volby a nastolení nového knížete z vůle ženy symbolizující zemi. Ani to není původní český vynález, ale Stadickým to myslím vadit nebude.
Tradice je tradice.

Prameny:
Martin Stejskal:Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa. Praha 1991.
http://web.usti-nl.cz/polabi/obce/ul/stadice.htm
http://www.reflex.cz/Clanek14702.html

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.