Unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně
Vedoucí Správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková představuje to nejkrásnější, co můžeme vidět ve v těchto unikátních jeskyních ležících na okraji lázní Teplice nad Bečvou.
Jurikův dóm je nejkrásnější a největší prostora Zbrašovských aragonitových jeskyní. Dostal jméno podle mnicha Jurika, legendárního zakladatele města Hranic na Moravě. Tato prostora byla objevena jako první z celého systému jeskyní a to komínem nad námi. Říká se mu Objevitelský komín nebo také Starý vchod a ústí nahoře na Zbrašovském kopci v místě , kterému se říká Na Baránce. Tam byl starý lom.
Právě v něm lamači při těžebních pracích odkryly puklinu, ze které vystupovaly teplé páry.
A to zaujalo bratry Josefa a Čeňka Chromých z obce Zbrašov. Všimli si toho, začali objevenou puklinu rozšiřovat a postupně pronikli 42 metrů vysokým komínem až na úroveň této jeskynní prostory. Měli ale při sestupu nehodu, kdy se jim přetrhlo lano a spadli dolů. Měli veliké štěstí, že tento pád přežili. Ne že by hrozilo, že by se zabili přímo pádem, ale pod námi se nacházejí prostory plné oxidu uhličitého, kdyby tedy spadli až dolů, čekala by je jistá smrt udušením.
Stalo se to na přelomu let 1912 a 1913. Bratři Chromí se v dalších letech věnovali výzkumu zdejšího jeskynního systému a roku 1926 byly jeskyně zpřístupněny. Jistě i díky výjimečné výzdobě, která se nachází právě v Jurikově dómu.
Právě to nejkrásnější, co u nás máme, vidíme tady. Vedle nás je skalní štít porostlý aragonitem - aragonitovými krystaly a keříky. Jmenuje se Opona, vypadá opravdu jako divadelní opona.
Přitakal jsem mimoděk, protože název přírodního divu přede mnou byl velmi přesný. A hned se nabízela otázka – co to je vlastně aragonit, který dokáže vytvořit takovou krásu?
Běžné krápníky v jeskyních jsou tvořeny kalcitem. Chemicky je to úplně totéž co aragonit, tedy uhličitan vápenatý. Ale stává se občas v jeskyních, že z určitého důvodu začne uhličitan vápenatý krystalizovat jako vzácný aragonit, a to je právě případ těchto jeskyní. Tím důvodem je to teplo, přítomnost teplých kyselek, hydrotermální způsob krasovění. Proto tu tedy nemáme klasické kalcitové krápníky, ale aragonitové krystaly. Je to něco naprosto unikátního.
