Vlasta Horváth: Píseň Stále nevěřím z nového alba je pro mého bráchu

Jak byste bilancoval rok 2017?

„Vesměs kladně. Co se týče pracovních povinností, odehráli jsme hezkou sezónu, hráli jsme celé léto. Udělal jsem spoustu práce - připravil jsem si materiál na novou desku, kterou teď už dotahujeme. Máme připravený nový singl, ke kterému budeme natáčet klip. Proto musím říct, že po této stránce to hodnotím kladně.“

„Mám dvě děti, dvě dcery – Lindu a Bětku. Šest let a čtyři roky. Linda už chodí do školy, do první třídy, teď měla svoje první vysvědčení a dopadlo to dobře.“

Musím vzpomenout, že jste přišel o bratra, který hrál fotbal. Co se mu vlastně stalo?

„Martin se mnou hrál i na bubny. Do toho si rozjel fotbalovou školu pro děti, ve které pomáhal mladým, talentovaným dětem rozvíjet se od raného dětství. Šlo o takovou individuální fotbalovou školu. Byl pořád v jednom kole, i to hraní pak moc nestíhal, byl hodně na tom fotbale. Dařilo se mu, cítil jsem, že ho to baví a že je šťastný, byl u toho svého, tam, kde začínal. I když to hraní ho pořád bavilo.“

„No jeli domů, v noci, a v Olbramovicích to do něj napálil rakouský řidič, s velikánskou dodávkou, který usnul. Na místě ho zabil.“

Vy připravujete novou desku a asi i nové turné. Věnujete nějakou písničku bratrovi?

„Právě ten singl, který už jsem zmínil a který už je napsaný. Jmenuje se ‚Stále nevěřím‘. Mám ho hotový už dlouho, ale pořád jsem čekal, nechtěl jsem tu píseň vypustit jen tak zbůhdarma. Tím, že je to pro bráchu, pro Marťu, tak mi na tom hodně záleží. Hledal jsem proto i vhodnou agenturu, aby i promo bylo správný. Uvidíme, jestli se to podaří. Teď už na to máme točit klip, tak uvidíme, za nedlouho by ta písnička měla vyjít ven.“

Bude v klipu hrát někdo z rodiny?

„Já jsem si vymyslel takový námět a to že by se klipem měly prolínat naše společné záběry, jak s námi hrál, atd. Teď se prohrabáváme velkým archivem a to jim potom pošlu. Uvidíme, jestli se tahle vize naplní nebo ne.“

Bude změna ve stylu muziky?

„Určitě ne. Necítím, že bych najednou uhnul třeba k jazzu, nebo k něčemu tvrdýmu. Já jsem prostě popový zpěvák, pop rockový zpěvák a muzikant. Samozřejmě, že se to snažím vždycky ozvláštnit, udělat to trochu jinak. Cítím, že tohle je opravdu silný a skvělý materiál a že jsem tím věkem, tím časem dospěl k tomu, že už si nechci komplikovat život. Momentálně jsem to cítil takhle. Ty písničky jsou, abych tak řekl, pěkně od podlahy.“

„Co mě ale pořád láká, o čem stále uvažuju, kterým směrem se budu v budoucnu ubírat, je to, že bych chtěl psát písničky pro druhý. To by měla být moje budoucnost. Mám hodně vybavený studio, nádherný, který jsem před dvěma lety postavil, a v něm bych se chtěl dál realizovat. A pak mám strašně velký šuplík plný písní a to bych viděl jako cestu dál.“