Vozítko Curiosity vrtá díry do povrchu Marsu

16. únor 2013

Vrták sondy dokáže vyvrtat otvor o průměru 16 milimetrů a získat vzorky až z pěticentimetrové hloubky.

Před více než rokem jsme si v našem pořadu říkali, že americký Úřad pro letectví a kosmonautiku NASA má nezvratný důkaz o vodě, která kdysi po Marsu skutečně tekla. Marsovská sonda Opportunity ho objevila v podobě sádrovce, který vzniká hydrotermální aktivitou, tedy výhradně ve vodě. Žílu tohoto materiálu, který známe jako hydratovaný síran vápenatý, což je základní surovina pro výrobu sádry, našla na planině Meridianum u kráteru Endeavour.
Na podobném místě teď parkuje další marsovský zvědavec, který se už půl roku projíždí po povrchu rudé planety – sonda Curiosity. Zátoka Žlutého nože, jak ji pojmenovali pracovníci NASA, zaujala odlišným typem terénu, ze kterého vědci usuzují, že tudy kdysi tekla voda. Rover je dokonce u místa, kde se nachází jakási plochá kamenná deska se žílami světlého síranu vápenatého. Právě na nich by si měla sonda poprvé v historii kosmických misí vyzkoušet vrták na kameny, aby z nich odebrala a analyzovala vzorky.

Vrták, který je na konci robotické paže sondy, může kombinovat klasické vrtání s příklepovým, tak jak to známe z domova, když vrtáme do tvrdého panelu. Do marsovské horniny dokáže vyvrtat díru o průměru 16 milimetrů a získat vzorky až z pěticentimetrové hloubky pod jejím povrchem. Uvízne-li vrták v kameni, paže ho pustí a vezme si náhradní. Odvrtaný materiál putuje do minilaboratoře vozítka k analýze chemického a minerálního složení.
Jednoduché to samozřejmě nebude, ovládat vrtačku milióny kilometrů vzdálenou je úkol mimořádně složitý, na který technici z Kalifornie připravují sondu už od letošního ledna. „Na Marsu ještě nikdo nikdy nevrtal, bude to nejnáročnější úkol od přistání,“ komentoval chystanou práci Curiosity manažer mise Richard Cook. Možná díky ní lépe pochopíme historii těchto míst na rudé planetě, která byla zřejmě teplejší a tekla po ní spousta vody. Nepřímé důkazy zatím naznačovaly, že mohlo jít o extrémně kyselou vodu. Přítomnost sádrovce to ale popírá. Voda mohla pro existenci života na Marsu představovat mnohem příznivější prostředí.