Vzpomínka na Alexandra Solženicyna
V neděli krátce před půlnocí v kruhu rodiny zemřel světoznámý ruský spisovatel, historik, myslitel a v neposlední řadě nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1970 Alexandr Solženicyn. Ve středu byl po pravoslavné bohoslužbě pohřben na hřbitově Donského kláštera v Moskvě. Místo posledního odpočinku si s požehnáním patriarchy Alexije II. zvolil už před pěti lety.
První den po Solženicynově skonu se ozvaly především očekavatelné oslavné tirády, druhý den propukly stejně očekávatelné spory - a nic lepšího si zesnulý Alexandr Isajevič Solženicyn asi nemohl přát. Především to totiž znamená, že jeho život i jeho dílo jsou a jistě ještě dlouho zůstanou pod zkoumavým drobnohledem, hledajícím nejen jasná a nesporná pozitiva, ale i věci sporné či dokonce okamžiky, kdy se spisovatel objektivně mýlil. Tento stav věcí ostatně docela trefně popisuje i světový tisk.
Ten si všímá toho, že po návratu do Ruska jako by Solženicyn zjistil, že je ve staré vlasti tak trochu přespočetný - na veřejnosti se téměř neukazoval. Britský Independent doslova píše: "Zůstal izolovanou figurou, ruským nacionalistou, který sice byl označován za svědomí národa, ale s moderním Ruskem, zběsile se pachtícím za hmotnými statky, jednoznačně nesouzněl." Skoro totéž, ale trochu jinými slovy konstatoval skvělý znalec sovětské éry Ruska Richard Pipes: "Solženicyn psal jazykem, který je většině dnešních Rusů nesrozumitelný" a že "Solženicyn po svém návratu nesehrál tu roli, kterou sehrát hodlal."
Faktem je, že jeho diskusní televizní pořad byl poměrně rychle zrušen, protože mu scházelo publikum a že jeho obžalobná díla už zdaleka nevyvolávala tak bouřlivé debaty jako v dobách svého vzniku či v období perestrojky. Velmi správně na všechny tyto výhrady reaguje britský The Time. Podle tohoto váženého listu není velikost spisovatele a myslitele dána popularitou a světskými poctami, ale schopností říkat pravdu za každou cenu. Alexandr Solženicyn tuto schopnost demonstroval v míře vskutku vrchovaté. Ostatně sám spisovatel svou slavnou přednášku u příležitosti udělení Nobelovy ceny uzavírá ruskou lidovou moudrostí: Jedno slovo pravdy nepřeváží ani celý svět.
