Za dva roky nebudeme stavět nové dálnice?
Kdo z nás by si nepřál křižovat republiku po krásných silnicích dálničního typu, které se obchvaty vyhýbají městům a díky jejich četnosti se na nich netvoří dopravní zácpy. Sen, který se snad jednou stane realitou, ale zatím patří spíš do oblasti science fiction. A nic na tom nezmění ani skutečnost, že pro příští rok dostal Státní fond dopravy rekordních 96 miliard korun na financování dopravní infrastruktury.
Třetina těchto peněz půjde na železniční a vodní cesty a hlavní část připadne silniční síti. Přesto je to málo. Mnohé silniční stavby je nutné pozastavit a u dalších pro jistotu mizí termín předpokládaného dokončení.
Nad dokončením dálnice D11 před Hradcem Králové stále visí otazník, což asi nepřekvapí nikoho, kdo zná spor paní Havránkové o vykoupení jejího pozemku. Ovšem peníze nejsou ani na pokračování "jedenáctky" k polské hranici. Ve hvězdách je dostavba brněnského městského okruhu, stejně tak se nebude dále stavět na Pražském okruhu po propojení dálnic D1 a D5. Výstavba rychlostní silnice R52 z Brna k rakouským hranicím je v nedohlednu, podobně jako R49, která má směřovat od Hulína na Slovensko. Nedočkají se ani řidiči jedoucí do Karlových Varů - na úsek od Nového Strašecí nejsou v následujících dvou letech vyčleněny žádné peníze. A důvod je jednoduchý.
"Děláme vše proto, abychom udrželi rozestavěné stavby v chodu," říká Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Jasnou prioritu mají stavby zařazené do Operačního programu Doprava, jehož prostřednictvím plynou peníze z Evropské unie. Ovšem pouze do roku 2013. Zároveň je nutné podpořit tyto projekty českými penězi, a proto vláda schválila rekordní rozpočet pro fond dopravy. Investovaných 36 miliard ze státní kasy přinese stejnou částku i z evropských fondů. Dalších 12 miliard půjčí Evropská investiční banka. Na stavby financované výhradně z národních zdrojů je určen výnos z dluhopisů.
"Přinesou finanční zdroj, který by měl posílit ohrožené stavby zhruba o 11,6 miliardy korun. Tento impuls bude významným momentem, kterým proces rozestavěných staveb zachráníme," doplňuje Brunclík.
Většinou jsou totiž tyto peníze určeny - jak se píše v oficiálním harmonogramu výstavby - na nejkritičtější nepokryté potřeby konkrétních staveb. Dlouhodobě se hovoří o možnosti financování výstavby dálnic soukromým investorem - o takzvaném projektu PPP (Public Private Partnerships - Partnerství veřejného a soukromého sektoru). Konkrétně jde o dálnici D3 z Prahy do Českých Budějovic. Bohužel situaci komplikuje doposud neschválený zákon ohledně o vyvlastňování, který by zaručoval snazší výkup pozemků.
"Jestliže chceme připravit privátní projekt, musíme určit časový horizont, do kterého bude stavba předána tak, aby byla prosta majetko-právních problémů. Státní investor to řeší tak, že začíná stavět už v době, kdy ještě není plně vypořádána majetkoprávní příprava. Ovšem ve smluvním vztahu s privátním investorem tento postup není možný," vysvětluje Alfréd Brunclík.
I změna legislativy by tedy mohla urychlit a především zlevnit výstavbu dálnic. Jisté je, že ještě letos se zprovozní zhruba třicet kilometrů dálnice D1, která spojí Prahu s Ostravou a na R35 bude otevřena důležitá křižovatka u Opatovic. V příštím roce by mělo přibýt dalších 70 kilometrů dálnic, včetně propojení dálnic D1 a D5 na pražském okruhu a dostavby dálnice D8 mezi Losovicemi a Řehlovicemi.
